Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

čekat
[čekat]
(3. j. čeká, rozk. čekej, čin. čekal, trp. čekán, podst. jm. čekání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo čeká na koho, na co; kde; dokdy; jak dlouho; až…; než…)
setrvávat na určitém místě, nevyvíjet aktivitu, dokud někdo nepřijde nebo něco nenastane:

čekat před domem / u vchodu / ve frontě / na chodbě
čekat na autobus
Už tady čekám přes půl hodiny.
Musela na něj čekat až do večera.
Stáli kolem něj a čekali, až promluví.
Všichni trpělivě čekali, než na ně přišla řada.
podst. jm. O prázdninách řidiče provází dlouhé čekání v kolonách.

2. (kdo čeká koho4, co; na co; co od koho, od čeho; že…)
předpokládat určitou událost, doufat v ni syn. očekávat:

čekat návštěvu
čekat dopis / odměnu
čekat na příchod jara
T
akové ovace jsme nečekali.
S
manželem už víme, co od sebe můžeme čekat.
Byl to docela pěkný film, ale čekal jsem od něj víc.
Dalo se čekat, že se situace bude opakovat.

3. (kdo čeká s čím {na co, na koho; dokdy; jak dlouho})
odkládat nějakou činnost na pozdější dobu, oddalovat, přesouvat:

Maminka na něj čeká s večeří.
Se svatbou čekají do léta.
S konečným rozhodnutím se čekalo na odborný posudek.
Proč to neuděláš, na co ještě čekáš?

4. (co čeká koho4, co; na koho)
jevit se v budoucnu jistým nebo pravděpodobným:

Čeká ho spousta práce.
Vlakovou stanici čeká rekonstrukce.
Podle horoskopu mě dnes čeká dobrý den.
Zločince po odhalení čeká trest.
Na komisi čeká složité rozhodování.
Čeká nás dlouhá cesta, tak se budeme střídat v řízení.

5. (co čeká koho4; na koho; kde)
být někde pro někoho připravený, nachystaný:

U telefonu ji čekal vzkaz.
Na každého čekal pod stromečkem dárek.
Venku na nás čekalo auto.
Diváky čekalo překvapení.
Na stole už čeká večeře.

6. (kdo čeká koho4; koho4 s kým)
očekávat narození dítěte • (o ženě) být těhotná:

čekat rodinu
V prosinci čekají prvního potomka.
Oznámila mu, že s ním čeká dítě.


co nás čeká a (co nás) nemine
co můžeme s jistotou očekávat v budoucnu:

Standardní úvahy na počátku roku začínají tím, co nás čeká a co nás nemine.
Všichni by se měli dovědět, co nás v Evropě čeká a nemine. Věci příjemné i nepříjemné.

čekat na něco / někoho jak(o) na (boží) smilování čekat na něco / někoho jak(o) na smilování (boží)
velmi dlouho a toužebně nebo netrpělivě něco, někoho očekávat, na něco, někoho čekat:

Po povodni lidé jako na smilování čekají na jakoukoliv pomoc.
Na to, až jejich ulicí přestanou jezdit dnem i nocí nákladní auta, čekají tamní obyvatelé jako na smilování boží.
Na první sníh jako na smilování boží čekají vlekaři i lyžaři.
Kde jsi? Čekám tady na tebe jak na boží smilování.

čekat na zázrak
doufat, věřit, že dojde k málo pravděpodobnému vyřešení nějakého problému, nějaké obtížné situace:

Nebudeme čekat na zázrak a s opravami nejzničenějších úseků silnic začneme už nyní.
Žila jsem ze dne na den a čekala na zázrak. 

čekat s nataženou rukou / dlaní
očekávat, vyžadovat od někoho finanční pomoc, příspěvek ap. a nevyvíjet vlastní aktivitu:

Nejsme organizace, která čeká s nataženou rukou na peníze z rozpočtu města.
Nestojí o soucit a nečekají s nataženou dlaní. Chtějí pracovat, chtějí být součástí společnosti.

čekat za bukem
1. nečinně, opatrně vyčkávat, jak se situace vyvine:

Ostatní čekají za bukem, aby se včas přiklonili na tu správnou stranu.
2. čekat, vyčkávat v skrytu (s úmyslem někoho překvapit, přistihnout ap.):

Naším cílem není čekat za bukem a vybírat pokuty.
čekat zázraky (od někoho / něčeho)
očekávat (od někoho, od něčeho) výjimečný výkon, výsledky, zlepšení ap.:

Když něco slíbím, tak se to snažím dodržet, ale žádné velké zázraky ode mě nečekejte.
Od vozu jeho stáří se nedaly čekat zázraky.
Za takové peníze nemůžeme čekat zázraky.

nechat / nechávat / dát / dávat na sebe (dlouho) čekat
1. velmi dlouho nenastat, nenastávat, neuskutečnit se, neuskutečňovat se:

Její msta na sebe nechá léta čekat, je však o to důkladnější.
Velké filmové ocenění na sebe nechávalo čekat.
Jaro začalo pozdě, letní teploty na sebe daly dlouho čekat.
Země prochází již tři roky krizí, jejíž řešení na sebe dává čekat.

2. dlouho nepřijít, nepřicházet, přijít, přicházet (velmi) pozdě, opozdit se, opožďovat se:

Obsluha s objednaným čajem na sebe nechala dlouho čekat.
Člověk, který na sebe nechává druhé čekat, dává najevo, že mu na nich nesejde.
Dal na sebe čekat. Na sraz dorazil jako poslední.

někoho čeká (pravé / hotové) peklo
někdo se ocitne v mimořádně obtížné situaci, bude mít těžký, nesnesitelný život:

Pronásledovaly mě záchvaty pláče a úzkosti. A to jsem ještě nevěděla, že to pravé peklo mě teprve čeká.
Turisty místo klidných Vánoc čekalo hotové peklo a boj o přežití.
Cestující čeká několikaměsíční dopravní peklo.

nenechat / nedat na sebe (dlouho) čekat
brzy nastat, uskutečnit se:

Řidič jel vysokou rychlostí a následky na sebe nenechaly dlouho čekat.
Obloha se zatáhla a první kapky na sebe nedaly dlouho čekat.
Pokračování filmu na sebe nenechalo čekat.


čekávat
[čekaːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
k 1

Maminka na mě vždycky čekávala před školou.
2.
k 2

S napětím čekával na každou autorovu novou knížku.
3.
k 3

Manželka na něj čekávala s teplou večeří.

Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)