časování
[časovaːňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
lingvistika
(čeho)
tvoření slovesných tvarů:
časování sloves
V čínštině se nepoužívá časování ani skloňování.
→ i časovat II
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[časovaːňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
lingvistika
(čeho)
tvoření slovesných tvarů:
časování sloves
V čínštině se nepoužívá časování ani skloňování.
→ i časovat II
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)