časovat I
[časovat]
(1. j. časuji, časuju, 3. j. časuje, 3. mn. časují, časujou, rozk. časuj, čin. časoval, trp. časován, podst. jm. časování)
sloveso nedokonavé
1. (kdo, co časuje co)
nastavovat, nastavit na určitý čas aktivaci, zapnutí nebo vypnutí nějakého zařízení, přístroje ap.:
časovat zapnutí alarmu
Nálož byla časována na delší interval.
Počítač na základě signálů časuje vstřikování paliva.
podst. jm. zážehové motory s proměnným časováním ventilů
2. (kdo časuje co; co nakdy)
určovat, určit konkrétní nebo nejvhodnější čas pro něco, rozvrhovat, rozvrhnout:
Lidé své nákupy časují těsně před Vánoce.
Hráč špatně časoval přihrávky.
Vše musíme dobře časovat a plánovat.
Program je časován do odpoledních hodin.
podst. jm. Cílem lidí je moře a tomu odpovídá i časování zahraničních cest.
dokonavé k 1 → načasovat
přídavné jméno → i časovaný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[časovat]
(1. j. časuji, časuju, 3. j. časuje, 3. mn. časují, časujou, rozk. časuj, čin. časoval, trp. časován, podst. jm. časování)
sloveso nedokonavé
1. (kdo, co časuje co)
nastavovat, nastavit na určitý čas aktivaci, zapnutí nebo vypnutí nějakého zařízení, přístroje ap.:
časovat zapnutí alarmu
Nálož byla časována na delší interval.
Počítač na základě signálů časuje vstřikování paliva.
podst. jm. zážehové motory s proměnným časováním ventilů
2. (kdo časuje co; co nakdy)
určovat, určit konkrétní nebo nejvhodnější čas pro něco, rozvrhovat, rozvrhnout:
Lidé své nákupy časují těsně před Vánoce.
Hráč špatně časoval přihrávky.
Vše musíme dobře časovat a plánovat.
Program je časován do odpoledních hodin.
podst. jm. Cílem lidí je moře a tomu odpovídá i časování zahraničních cest.
dokonavé k 1 → načasovat
přídavné jméno → i časovaný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)