časovaný
[časovaniː]
přídavné jméno
1.
nastavený na určitý čas, ve kterém má dojít k aktivaci, zapnutí nebo vypnutí nějakého zařízení, přístroje ap., časový:
časovaná bomba (i fraz.)
časovaná rozbuška
Trezor má časovaný zámek.
2.
uskutečňovaný v časově výhodném, vhodném okamžiku • časově rozvržený, naplánovaný:
časovaná léčba
časovaná vstupenka na prohlídku zámku
dobře časovaná přihrávka
Všechny zakázky máme časované.
◊ časovaná bomba
neřešená a postupně se zhoršující situace hrozící v budoucnu přerůst v závažný problém:
Ekologická zátěž naší planety je časovanou bombou, která nás může kdykoliv nemile překvapit.
→ i časovat I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[časovaniː]
přídavné jméno
1.
nastavený na určitý čas, ve kterém má dojít k aktivaci, zapnutí nebo vypnutí nějakého zařízení, přístroje ap., časový:
časovaná bomba (i fraz.)
časovaná rozbuška
Trezor má časovaný zámek.
2.
uskutečňovaný v časově výhodném, vhodném okamžiku • časově rozvržený, naplánovaný:
časovaná léčba
časovaná vstupenka na prohlídku zámku
dobře časovaná přihrávka
Všechny zakázky máme časované.
◊ časovaná bomba
neřešená a postupně se zhoršující situace hrozící v budoucnu přerůst v závažný problém:
Ekologická zátěž naší planety je časovanou bombou, která nás může kdykoliv nemile překvapit.
→ i časovat I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)