čalounění
[čalo͡uňeňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
potah nábytku, dveří ap. vyrobený z tkaniny a vyplněný pěnovou hmotou:
kožené / látkové čalounění
čalounění dveří
čalounění na stěnách
sedadla s károvaným čalouněním
Pohovka potřebuje nové čalounění.
→ i čalounit
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čalo͡uňeňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
potah nábytku, dveří ap. vyrobený z tkaniny a vyplněný pěnovou hmotou:
kožené / látkové čalounění
čalounění dveří
čalounění na stěnách
sedadla s károvaným čalouněním
Pohovka potřebuje nové čalounění.
→ i čalounit
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)