zeleno-
[zeleno]
1.
mající odstín do zelena:
zelenomodré oči
víno zelenožluté barvy
košile v odstínech zelenohnědé
2.
mající zelenou barvu:
zeleno-bílý dres
zeleno-žluté pruhované ponožky
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[zeleno]
1.
mající odstín do zelena:
zelenomodré oči
víno zelenožluté barvy
košile v odstínech zelenohnědé
2.
mající zelenou barvu:
zeleno-bílý dres
zeleno-žluté pruhované ponožky
Poznámka Označuje-li složené přídavné jméno dvě oddělené barvy, píše se mezi oběma částmi spojovník (např. modro-žluté pruhované tričko). Označuje-li barevný odstín, píše se přídavné jméno dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy; bílomodrý, tj. bílá s nádechem do modra).
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)