virolog
[vɪrolok], 2. j. [vɪrologa]
(2. j. -oga, 3., 6. j. -ogovi, -ogu, 5. j. -ogu, 1. mn. -ogové, 6. mn. -ozích)
podstatné jméno rodu mužského životného
odborník ve virologii:
Virolog se svým týmem testuje protivirovou aktivitu látek.
Virologové se obávají přeměny viru do podoby přenosné z člověka na člověka.
► viroložka
[vɪrološka], 2. mn. [vɪroložek]
(2. j. -žky, 2. mn. -žek)
podstatné jméno rodu ženského
viroložka z národní laboratoře pro chřipkové viry
Pracovala jako viroložka v biologickém ústavu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[vɪrolok], 2. j. [vɪrologa]
(2. j. -oga, 3., 6. j. -ogovi, -ogu, 5. j. -ogu, 1. mn. -ogové, 6. mn. -ozích)
podstatné jméno rodu mužského životného
odborník ve virologii:
Virolog se svým týmem testuje protivirovou aktivitu látek.
Virologové se obávají přeměny viru do podoby přenosné z člověka na člověka.
► viroložka
[vɪrološka], 2. mn. [vɪroložek]
(2. j. -žky, 2. mn. -žek)
podstatné jméno rodu ženského
viroložka z národní laboratoře pro chřipkové viry
Pracovala jako viroložka v biologickém ústavu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)