Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví a složené výrazy
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.) a podstatná jména užívaná jen v množném čísle (jen mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

dost I
[dost]
příslovce
knižní dosti I
[dosťɪ]
příslovce
1.
ve větší míře, větší měrou, hodně, značně:

V noci dost pršelo.
Známe se dost dlouho.
Byl to skutečně dost silný okamžik a měla jsem pak i dost o čem přemýšlet.
Pro menší děti byla polévka dosti slaná.

2.
v dostatečné míře syn. dostatečně:

Je jídlo dost teplé?
Bylo to dost názorné?
Tým je na zisk medaile silný dost.
Třeba se mu nezdám dost dospělá.
Jelikož nepovažoval Prahu za dosti bezpečnou, poslal ženu i s dětmi na venkov. 

3. ve funkci citoslovce; expresivní
výzva k ukončení činnosti, projev rozhodnutí ukončit činnost:

Hrnečku, dost! formule z pohádky
Dost, zastav!
Tak už dost!
Byly chvíle, kdy jsem si řekl: A dost.


a dost I expresivní

vyjadřuje omezení, ukončení činnosti, nic víc, ne více:

Napsala jen dva dopisy a dost.
V továrně jsme se skoro neznali, na začátku a na konci směny jsme se pozdravili a dost.
Nechci nic slyšet. Půjdeš s námi a dost.
V zahraničí jsou k věku lékařů mnohem přísnější, mají limit pětašedesát let a dost.

→ doklady v korpusu
a dost II ve funkci citoslovce tak a dost ve funkci citoslovce
výzva k ukončení činnosti, konec:

„A dost!“ zařval jsem, vyskočil a vyrval ho z křesla.
Začne křičet: „Tak a dost! Překračuješ hranice.“

→ doklady v korpusu
až dost I
ve větší míře, než je běžné, nezbytné, dostatečné, vhodné, hodně, příliš:

Obývací pokoj byl pro manželský pár až dost velký.
Kalhot jsme si přes zimu užily až dost.

→ doklady v korpusu
dost a dost I
ve velké až nadměrné míře, značně, hodně, velmi:

Zubaře nechci ani vidět, natrápil se mě dost a dost.
Mou báseň nedostal, byl dost a dost vychvalován básníky své skupiny.
Léto tak teplé nebylo, zato podzim očekávám teplý dost a dost. 

→ doklady v korpusu
víc než dost I více než dost I
ve velké až nadměrné míře, značně, hodně, velmi:

Návštěvníci byli spokojení víc než dost.
Po kopcích jsme se nachodili více než dost.

→ doklady v korpusu

bylo to krásné / překrásné a bylo toho dost
1. i bylo to krásné / překrásné, ale bylo toho dost bylo to sice hezké, ale je dobře, že už to skončilo

2. bylo to krásné období, ale už skončilo

→ doklady v korpusu
Z básně Sbohem a šáteček od Vítězslava Nezvala (1900–1958).
dost dobrý / dobrej kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní


opravdu výborný, skvělý, působivý

dost na tom (, že…)
stačí tato špatná zkušenost, událost ap., není žádoucí další • stačí, že…

→ doklady v korpusu
jako by toho nebylo dost jako by nebylo dost na tom, že… jako by na tom nebylo dost
už to, co se (až dosud) stalo, je velmi nepříjemné, špatné, a teď hrozí ještě něco dalšího

→ doklady v korpusu
mít dost kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní


1. být zbitý, popř. jevit se v důsledku bití jako mrtvý

2. být opilý

3. být úplně vyčerpaný

mít na všechno dost času
nespěchat s provedením něčeho, být málo horlivý, pořád něco odkládat, oddalovat:

Jedinou nevýhodou je prý jejich poněkud zdlouhavé jednání. Mají na všechno dost času.
Organizátoři měli na všechno dost času. Připadali mi strašně pomalí.

→ doklady v korpusu
mít něčeho / někoho (právě / akorát) (tak) dost
(po překročení přijatelné míry) být něčím, někým naprosto znechucen, rozzloben, vyčerpán

→ doklady v korpusu
mít svých starostí dost mít dost svých starostí
být příliš zaneprázdněný svými povinnostmi nebo problémy, a proto nemít na něco čas, energii ap.

→ doklady v korpusu
[muset / umět / moci] (si) říct dost
dokázat ukončit činnost mající zprav. negativní důsledky

→ doklady v korpusu
ne dosti / nedosti na tom (, že…) knižní

to ještě není všechno, je zde další, horší, překvapivější skutečnost • jako by nestačilo, že…

opatrnosti není nikdy dost
(přísloví) je třeba být vždy opatrný a všechno důkladně prověřit, připravit, hlídat ap.

→ doklady v korpusu
to je dost to je dost, že…
(zprav. s výčitkou) vyjádření uspokojení nad tím, že nastalo něco dlouho očekávaného

→ doklady v korpusu
zůstat / zůstávat [hodně / dost ap.] dlužen své pověsti
nesplnit, nesplňovat to, co od někoho ostatní očekávají na základě jeho předchozích činů

→ doklady v korpusu

Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)