dost I
[dost]
příslovce
knižní dosti I
[dosťɪ]
příslovce
1.
ve větší míře, větší měrou, hodně, značně:
V noci dost pršelo.
Známe se dost dlouho.
Byl to skutečně dost silný okamžik a měla jsem pak i dost o čem přemýšlet.
Pro menší děti byla polévka dosti slaná.
2.
v dostatečné míře syn. dostatečně:
Je jídlo dost teplé?
Bylo to dost názorné?
Tým je na zisk medaile silný dost.
Třeba se mu nezdám dost dospělá.
Jelikož nepovažoval Prahu za dosti bezpečnou, poslal ženu i s dětmi na venkov.
3. ve funkci citoslovce; expresivní
výzva k ukončení činnosti, projev rozhodnutí ukončit činnost:
Hrnečku, dost! formule z pohádky
Dost, zastav!
Tak už dost!
Byly chvíle, kdy jsem si řekl: A dost.
□ a dost I expresivní
vyjadřuje omezení, ukončení činnosti, nic víc, ne více:
Napsala jen dva dopisy a dost.
V továrně jsme se skoro neznali, na začátku a na konci směny jsme se pozdravili a dost.
Nechci nic slyšet. Půjdeš s námi a dost.
V zahraničí jsou k věku lékařů mnohem přísnější, mají limit pětašedesát let a dost.
→ doklady v korpusu
□ a dost II ve funkci citoslovce □ tak a dost ve funkci citoslovce
výzva k ukončení činnosti, konec:
„A dost!“ zařval jsem, vyskočil a vyrval ho z křesla.
Začne křičet: „Tak a dost! Překračuješ hranice.“
→ doklady v korpusu
□ až dost I
ve větší míře, než je běžné, nezbytné, dostatečné, vhodné, hodně, příliš:
Obývací pokoj byl pro manželský pár až dost velký.
Kalhot jsme si přes zimu užily až dost.
→ doklady v korpusu
□ dost a dost I
ve velké až nadměrné míře, značně, hodně, velmi:
Zubaře nechci ani vidět, natrápil se mě dost a dost.
Mou báseň nedostal, byl dost a dost vychvalován básníky své skupiny.
Léto tak teplé nebylo, zato podzim očekávám teplý dost a dost.
→ doklady v korpusu
□ víc než dost I □ více než dost I
ve velké až nadměrné míře, značně, hodně, velmi:
Návštěvníci byli spokojení víc než dost.
Po kopcích jsme se nachodili více než dost.
→ doklady v korpusu
◊ bylo to krásné / překrásné a bylo toho dost
1. i bylo to krásné / překrásné, ale bylo toho dost bylo to sice hezké, ale je dobře, že už to skončilo
2. bylo to krásné období, ale už skončilo
→ doklady v korpusu
Z básně Sbohem a šáteček od Vítězslava Nezvala (1900–1958).
◊ dost dobrý / dobrej kolokviální
opravdu výborný, skvělý, působivý
◊ dost na tom (, že…)
stačí tato špatná zkušenost, událost ap., není žádoucí další • stačí, že…
→ doklady v korpusu
◊ jako by toho nebylo dost ◊ jako by nebylo dost na tom, že… ◊ jako by na tom nebylo dost
už to, co se (až dosud) stalo, je velmi nepříjemné, špatné, a teď hrozí ještě něco dalšího
→ doklady v korpusu
◊ mít dost kolokviální
1. být zbitý, popř. jevit se v důsledku bití jako mrtvý
2. být opilý
3. být úplně vyčerpaný
◊ mít na všechno dost času
nespěchat s provedením něčeho, být málo horlivý, pořád něco odkládat, oddalovat:
Jedinou nevýhodou je prý jejich poněkud zdlouhavé jednání. Mají na všechno dost času.
Organizátoři měli na všechno dost času. Připadali mi strašně pomalí.
→ doklady v korpusu
◊ mít něčeho / někoho (právě / akorát) (tak) dost
(po překročení přijatelné míry) být něčím, někým naprosto znechucen, rozzloben, vyčerpán
→ doklady v korpusu
◊ mít svých starostí dost ◊ mít dost svých starostí
být příliš zaneprázdněný svými povinnostmi nebo problémy, a proto nemít na něco čas, energii ap.
→ doklady v korpusu
◊ [muset / umět / moci] (si) říct dost
dokázat ukončit činnost mající zprav. negativní důsledky
→ doklady v korpusu
◊ ne dosti / nedosti na tom (, že…) knižní
to ještě není všechno, je zde další, horší, překvapivější skutečnost • jako by nestačilo, že…
◊ opatrnosti není nikdy dost
je třeba být vždy opatrný a všechno důkladně prověřit, připravit, hlídat ap.
→ doklady v korpusu
◊ to je dost ◊ to je dost, že…
(zprav. s výčitkou) vyjádření uspokojení nad tím, že nastalo něco dlouho očekávaného
→ doklady v korpusu
◊ zůstat / zůstávat [hodně / dost ap.] dlužen své pověsti
nesplnit, nesplňovat to, co od někoho ostatní očekávají na základě jeho předchozích činů
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dost]
příslovce
knižní dosti I
[dosťɪ]
příslovce
1.
ve větší míře, větší měrou, hodně, značně:
V noci dost pršelo.
Známe se dost dlouho.
Byl to skutečně dost silný okamžik a měla jsem pak i dost o čem přemýšlet.
Pro menší děti byla polévka dosti slaná.
2.
v dostatečné míře syn. dostatečně:
Je jídlo dost teplé?
Bylo to dost názorné?
Tým je na zisk medaile silný dost.
Třeba se mu nezdám dost dospělá.
Jelikož nepovažoval Prahu za dosti bezpečnou, poslal ženu i s dětmi na venkov.
3. ve funkci citoslovce; expresivní
výzva k ukončení činnosti, projev rozhodnutí ukončit činnost:
Hrnečku, dost! formule z pohádky
Dost, zastav!
Tak už dost!
Byly chvíle, kdy jsem si řekl: A dost.
□ a dost I expresivní
vyjadřuje omezení, ukončení činnosti, nic víc, ne více:
Napsala jen dva dopisy a dost.
V továrně jsme se skoro neznali, na začátku a na konci směny jsme se pozdravili a dost.
Nechci nic slyšet. Půjdeš s námi a dost.
V zahraničí jsou k věku lékařů mnohem přísnější, mají limit pětašedesát let a dost.
→ doklady v korpusu
□ a dost II ve funkci citoslovce □ tak a dost ve funkci citoslovce
výzva k ukončení činnosti, konec:
„A dost!“ zařval jsem, vyskočil a vyrval ho z křesla.
Začne křičet: „Tak a dost! Překračuješ hranice.“
→ doklady v korpusu
□ až dost I
ve větší míře, než je běžné, nezbytné, dostatečné, vhodné, hodně, příliš:
Obývací pokoj byl pro manželský pár až dost velký.
Kalhot jsme si přes zimu užily až dost.
→ doklady v korpusu
□ dost a dost I
ve velké až nadměrné míře, značně, hodně, velmi:
Zubaře nechci ani vidět, natrápil se mě dost a dost.
Mou báseň nedostal, byl dost a dost vychvalován básníky své skupiny.
Léto tak teplé nebylo, zato podzim očekávám teplý dost a dost.
→ doklady v korpusu
□ víc než dost I □ více než dost I
ve velké až nadměrné míře, značně, hodně, velmi:
Návštěvníci byli spokojení víc než dost.
Po kopcích jsme se nachodili více než dost.
→ doklady v korpusu
◊ bylo to krásné / překrásné a bylo toho dost
1. i bylo to krásné / překrásné, ale bylo toho dost bylo to sice hezké, ale je dobře, že už to skončilo
2. bylo to krásné období, ale už skončilo
→ doklady v korpusu
Z básně Sbohem a šáteček od Vítězslava Nezvala (1900–1958).
◊ dost dobrý / dobrej kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
opravdu výborný, skvělý, působivý
◊ dost na tom (, že…)
stačí tato špatná zkušenost, událost ap., není žádoucí další • stačí, že…
→ doklady v korpusu
◊ jako by toho nebylo dost ◊ jako by nebylo dost na tom, že… ◊ jako by na tom nebylo dost
už to, co se (až dosud) stalo, je velmi nepříjemné, špatné, a teď hrozí ještě něco dalšího
→ doklady v korpusu
◊ mít dost kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. být zbitý, popř. jevit se v důsledku bití jako mrtvý
2. být opilý
3. být úplně vyčerpaný
◊ mít na všechno dost času
nespěchat s provedením něčeho, být málo horlivý, pořád něco odkládat, oddalovat:
Jedinou nevýhodou je prý jejich poněkud zdlouhavé jednání. Mají na všechno dost času.
Organizátoři měli na všechno dost času. Připadali mi strašně pomalí.
→ doklady v korpusu
◊ mít něčeho / někoho (právě / akorát) (tak) dost
(po překročení přijatelné míry) být něčím, někým naprosto znechucen, rozzloben, vyčerpán
→ doklady v korpusu
◊ mít svých starostí dost ◊ mít dost svých starostí
být příliš zaneprázdněný svými povinnostmi nebo problémy, a proto nemít na něco čas, energii ap.
→ doklady v korpusu
◊ [muset / umět / moci] (si) říct dost
dokázat ukončit činnost mající zprav. negativní důsledky
→ doklady v korpusu
◊ ne dosti / nedosti na tom (, že…) knižní
to ještě není všechno, je zde další, horší, překvapivější skutečnost • jako by nestačilo, že…
◊ opatrnosti není nikdy dost
je třeba být vždy opatrný a všechno důkladně prověřit, připravit, hlídat ap.
→ doklady v korpusu
◊ to je dost ◊ to je dost, že…
(zprav. s výčitkou) vyjádření uspokojení nad tím, že nastalo něco dlouho očekávaného
→ doklady v korpusu
◊ zůstat / zůstávat [hodně / dost ap.] dlužen své pověsti
nesplnit, nesplňovat to, co od někoho ostatní očekávají na základě jeho předchozích činů
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)