raketa II
[raketa]
(2. j. -ty)
podstatné jméno rodu ženského
⟨něm.<it.⟩
1.
velmi rychlé létací zařízení ve tvaru podlouhlého válce používané pro lety do vesmíru:
kosmická / nosná raketa
raketa s lidskou posádkou
úspěšný start rakety
vypálit raketu do vesmíru
Rakety vynesou na Mars dvě průzkumná vozidla.
2.
zbraň nesoucí bojovou hlavici s výbušnou, chemickou aj. náloží, pohybující se k cíli vzduchem a poháněná proudem hořícího plynu syn. střela 2:
protiletadlová / protitanková raketa
obrana proti nepřátelským raketám
vystřelit / sestřelit raketu
vyvíjet raketu pro jaderné hlavice
Rakety odpálené opozičním hnutím zabily nejméně 180 lidí.
□ balistická raketa vojenství
raketa s výbušnou látkou, pohybující se k cíli alespoň v části své dráhy po balistické křivce
syn. balistická střela
□ raketa dlouhého doletu vojenství
balistická raketa s doletem delším než 5500 km
syn. střela dlouhého doletu
□ raketa krátkého doletu vojenství
balistická raketa s doletem do 1000 km
syn. střela krátkého doletu
□ raketa středního doletu vojenství
balistická raketa s doletem 1000 až 5500 km
syn. střela středního doletu
□ řízená raketa vojenství
raketa s výbušnou látkou, ovládaná k cíli automaticky nebo pomocí obsluhy
syn. řízená střela
3.
pyrotechnický náboj způsobující světelný a zvukový efekt, používaný pro zábavu při slavnostních příležitostech, k signalizaci aj.:
rakety s náplní barevných světlic
silvestrovské výbuchy petard a raket
Nad městem zářily rakety ohňostroje.
Zelená raketa signalizovala, že už se mohou v místě všichni bezpečně pohybovat.
□ osvětlovací raketa
pyrotechnická raketa určená k osvětlení místa nebo k signalizaci, využívaná zejména armádou, policií ap.
syn. světlice
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[raketa]
(2. j. -ty)
podstatné jméno rodu ženského
⟨něm.<it.⟩
1.
velmi rychlé létací zařízení ve tvaru podlouhlého válce používané pro lety do vesmíru:
kosmická / nosná raketa
raketa s lidskou posádkou
úspěšný start rakety
vypálit raketu do vesmíru
Rakety vynesou na Mars dvě průzkumná vozidla.
2.
zbraň nesoucí bojovou hlavici s výbušnou, chemickou aj. náloží, pohybující se k cíli vzduchem a poháněná proudem hořícího plynu syn. střela 2:
protiletadlová / protitanková raketa
obrana proti nepřátelským raketám
vystřelit / sestřelit raketu
vyvíjet raketu pro jaderné hlavice
Rakety odpálené opozičním hnutím zabily nejméně 180 lidí.
□ balistická raketa vojenství
raketa s výbušnou látkou, pohybující se k cíli alespoň v části své dráhy po balistické křivce
syn. balistická střela
□ raketa dlouhého doletu vojenství
balistická raketa s doletem delším než 5500 km
syn. střela dlouhého doletu
□ raketa krátkého doletu vojenství
balistická raketa s doletem do 1000 km
syn. střela krátkého doletu
□ raketa středního doletu vojenství
balistická raketa s doletem 1000 až 5500 km
syn. střela středního doletu
□ řízená raketa vojenství
raketa s výbušnou látkou, ovládaná k cíli automaticky nebo pomocí obsluhy
syn. řízená střela
3.
pyrotechnický náboj způsobující světelný a zvukový efekt, používaný pro zábavu při slavnostních příležitostech, k signalizaci aj.:
rakety s náplní barevných světlic
silvestrovské výbuchy petard a raket
Nad městem zářily rakety ohňostroje.
Zelená raketa signalizovala, že už se mohou v místě všichni bezpečně pohybovat.
□ osvětlovací raketa
pyrotechnická raketa určená k osvětlení místa nebo k signalizaci, využívaná zejména armádou, policií ap.
syn. světlice
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)