majoránka
[majoraːŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
aromatická rostlina s drobnými vejčitými listy a malými bílými až narůžovělými květy, používaná v gastronomii, kosmetice a pro léčivé účinky:
Majoránku většinou pěstujeme jako jednoletou.
Majoránka je velmi choulostivá, potřebuje slunné chráněné místo.
bot. majoránka zahradní Origanum majorana
2.
nať této rostliny používaná jako koření:
čerstvá / sušená majoránka
bramborák vonící majoránkou
zabijačková polévka s majoránkou
Nakonec guláš zahustíme jíškou a přidáme špetku rozemnuté majoránky.
Majoránka podporuje trávení.
3.
vonná silice získávaná z květů a listů této rostliny:
Parfém byl složený z myrty, skořice a majoránky.
Mast z majoránky a tymiánu pomůže při rýmě a kašli.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[majoraːŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
aromatická rostlina s drobnými vejčitými listy a malými bílými až narůžovělými květy, používaná v gastronomii, kosmetice a pro léčivé účinky:
Majoránku většinou pěstujeme jako jednoletou.
Majoránka je velmi choulostivá, potřebuje slunné chráněné místo.
bot. majoránka zahradní Origanum majorana
2.
nať této rostliny používaná jako koření:
čerstvá / sušená majoránka
bramborák vonící majoránkou
zabijačková polévka s majoránkou
Nakonec guláš zahustíme jíškou a přidáme špetku rozemnuté majoránky.
Majoránka podporuje trávení.
3.
vonná silice získávaná z květů a listů této rostliny:
Parfém byl složený z myrty, skořice a majoránky.
Mast z majoránky a tymiánu pomůže při rýmě a kašli.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)