espézetka
[ʔespeːzetka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální vyšší
identifikační označení motorového vozidla, jeho přívěsu nebo návěsu, státní poznávací značka, registrační značka:
diplomatická espézetka
přední / zadní espézetka
auto s pražskou / německou espézetkou
motocykl s falešnou espézetkou
Jezdil bez espézetky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔespeːzetka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
identifikační označení motorového vozidla, jeho přívěsu nebo návěsu, státní poznávací značka, registrační značka:
diplomatická espézetka
přední / zadní espézetka
auto s pražskou / německou espézetkou
motocykl s falešnou espézetkou
Jezdil bez espézetky.
Poznámka Podle zkratky názvu státní poznávací značka (SPZ).
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)