concertino
[končertiːno], [končertɪno]
(2. j. -na, 6. j. -nu)
podstatné jméno rodu středního
⟨it.⟩
hudba
1.
menší skupina sólových nástrojů střídající se v jedné orchestrální skladbě s orchestrem:
concerto grosso s houslemi, příčnou flétnou a cembalem jako concertinem
Standardní obsazení concertina je tříhlasé, s různými nástroji.
2.
koncert menšího rozsahu:
concertino pro klarinet a smyčce
concertino pro hoboj a malý orchestr
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[končertiːno], [končertɪno]
(2. j. -na, 6. j. -nu)
podstatné jméno rodu středního
⟨it.⟩
hudba
1.
menší skupina sólových nástrojů střídající se v jedné orchestrální skladbě s orchestrem:
concerto grosso s houslemi, příčnou flétnou a cembalem jako concertinem
Standardní obsazení concertina je tříhlasé, s různými nástroji.
2.
koncert menšího rozsahu:
concertino pro klarinet a smyčce
concertino pro hoboj a malý orchestr
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)