kombo II
[kombo]
(2. j. -ba, 6. j. -bu)
podstatné jméno rodu středního
⟨angl.⟩
combo
[kombo]
(2. j. -ba, 6. j. -bu)
podstatné jméno rodu středního
⟨angl.⟩
1. technika
přístroj sloužící k zesílení zvuku a úpravě signálu z elektrické kytary, kláves, elektronických bicích ap., zesilovač:
kytarové kombo s reproduktorem
zapojit kabel do comba
2. kolokviální
kombinace:
Zářivé barvy a tradiční kostka dohromady vytvoří skvělé kombo.
Slaný vafle s kuřecím masem a javorovým sirupem bylo hodně zajímavý combo.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[kombo]
(2. j. -ba, 6. j. -bu)
podstatné jméno rodu středního
⟨angl.⟩
combo
[kombo]
(2. j. -ba, 6. j. -bu)
podstatné jméno rodu středního
⟨angl.⟩
1. technika
přístroj sloužící k zesílení zvuku a úpravě signálu z elektrické kytary, kláves, elektronických bicích ap., zesilovač:
kytarové kombo s reproduktorem
zapojit kabel do comba
2. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
kombinace:
Zářivé barvy a tradiční kostka dohromady vytvoří skvělé kombo.
Slaný vafle s kuřecím masem a javorovým sirupem bylo hodně zajímavý combo.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)