a III
[ʔa]
částice
(v otázce nebo ve zvolání)
naznačuje spjatost s kontextem, se situací:
A co teď?
Účast na referendu byla vysoká. A výsledek? Jednoznačný.
Při předjíždění musíte dávat znamení o změně směru jízdy. A teď pozor! I předjížděný musí dodržovat pravidla.
□ (a) bác ho citoslovečný výraz
vyjádření překvapení, údivu vyvolaného náhlou, zprav. nepříjemnou změnou, zvratem:
A bác ho – najednou je to tady.
A bác ho, má žena chce, abych se odstěhoval.
Večer ujišťovala vedoucí strana, že měnová reforma nebude, a bác ho! Druhý den byla.
→ doklady v korpusu
□ a dost I expresivní
vyjadřuje omezení, ukončení činnosti, nic víc, ne více:
Napsala jen dva dopisy a dost.
V továrně jsme se skoro neznali, na začátku a na konci směny jsme se pozdravili a dost.
Nechci nic slyšet. Půjdeš s námi a dost.
V zahraničí jsou k věku lékařů mnohem přísnější, mají limit pětašedesát let a dost.
→ doklady v korpusu
□ a dost II ve funkci citoslovce □ tak a dost ve funkci citoslovce
výzva k ukončení činnosti, konec:
„A dost!“ zařval jsem, vyskočil a vyrval ho z křesla.
Začne křičet: „Tak a dost! Překračuješ hranice.“
→ doklady v korpusu
□ (a) ejhle
vyjádření údivu, překvapení
syn. (a) hleďme, (a / no) vida:
Ejhle, zázrak, postrádaná věc je najednou na světě!
Poslechl jsem ho – a ejhle, ono to fungovalo!
Myslel jsem, že se nikam nedostanu, a ejhle, jsem ve finále.
Doběhla do lékárny, a ejhle, zavřeno.
□ (a) hele
vyjádření údivu, překvapení
syn. (a) hleďme, (a) ejhle, (a / no) vida:
Hrabu se na stole. A hele, kniha Miloše Zapletala Nesmrtelní.
Pomalu zkouším hýbat údy, hele ono to jde.
Štěně jezevčíka jen za zlomkovou cenu? A hele, stejný chovatel nabízí také čivavy velmi levně, to je podezřelé.
Musel jsem odevzdat pas a rozepnout bágl. „A hele, cigarety,“ zpozorněl muž v uniformě.
□ (a) hle knižní
vyjádření údivu, překvapení
syn. (a) ejhle, (a) hleďme, (a / no) vida:
Hle, anglická snídaně uprostřed kontinentu!
Byl jeho pravou rukou. A hle, najednou otočil a volá po očistě firmy.
Dvě hodiny utekly docela rychle a hle! Vlak se dal najednou do pohybu.
Po jednom z ostřejších zákroků uviděl žlutou kartu. Hle, hle, dostal ji – podivuje se starší fanoušek.
□ (a) hleďme
vyjádření údivu, překvapení
syn. (a) hle, (a) ejhle, (a / no) vida:
Hleďme – to je ale příjemné překvapení!
Hleďme! Vůbec jsem netušila, že mají něco společného.
A hleďme – Vánoce jsou najednou tady.
A hleďme, hleďme, jak si dovoluje.
□ (a) vida
vyjádření údivu, překvapení
syn. (a) hleďme, (a) ejhle:
Vida, to mě nenapadalo.
Před rokem to vypadalo, že projekt skončí. A vida – nestalo se!
Vida, vida – kdo by se toho byl nadál, že já se toho dočkám!
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔa]
částice
(v otázce nebo ve zvolání)
naznačuje spjatost s kontextem, se situací:
A co teď?
Účast na referendu byla vysoká. A výsledek? Jednoznačný.
Při předjíždění musíte dávat znamení o změně směru jízdy. A teď pozor! I předjížděný musí dodržovat pravidla.
□ (a) bác ho citoslovečný výraz
vyjádření překvapení, údivu vyvolaného náhlou, zprav. nepříjemnou změnou, zvratem:
A bác ho – najednou je to tady.
A bác ho, má žena chce, abych se odstěhoval.
Večer ujišťovala vedoucí strana, že měnová reforma nebude, a bác ho! Druhý den byla.
→ doklady v korpusu
□ a dost I expresivní
vyjadřuje omezení, ukončení činnosti, nic víc, ne více:
Napsala jen dva dopisy a dost.
V továrně jsme se skoro neznali, na začátku a na konci směny jsme se pozdravili a dost.
Nechci nic slyšet. Půjdeš s námi a dost.
V zahraničí jsou k věku lékařů mnohem přísnější, mají limit pětašedesát let a dost.
→ doklady v korpusu
□ a dost II ve funkci citoslovce □ tak a dost ve funkci citoslovce
výzva k ukončení činnosti, konec:
„A dost!“ zařval jsem, vyskočil a vyrval ho z křesla.
Začne křičet: „Tak a dost! Překračuješ hranice.“
→ doklady v korpusu
□ (a) ejhle
vyjádření údivu, překvapení
syn. (a) hleďme, (a / no) vida:
Ejhle, zázrak, postrádaná věc je najednou na světě!
Poslechl jsem ho – a ejhle, ono to fungovalo!
Myslel jsem, že se nikam nedostanu, a ejhle, jsem ve finále.
Doběhla do lékárny, a ejhle, zavřeno.
□ (a) hele
vyjádření údivu, překvapení
syn. (a) hleďme, (a) ejhle, (a / no) vida:
Hrabu se na stole. A hele, kniha Miloše Zapletala Nesmrtelní.
Pomalu zkouším hýbat údy, hele ono to jde.
Štěně jezevčíka jen za zlomkovou cenu? A hele, stejný chovatel nabízí také čivavy velmi levně, to je podezřelé.
Musel jsem odevzdat pas a rozepnout bágl. „A hele, cigarety,“ zpozorněl muž v uniformě.
□ (a) hle knižní
vyjádření údivu, překvapení
syn. (a) ejhle, (a) hleďme, (a / no) vida:
Hle, anglická snídaně uprostřed kontinentu!
Byl jeho pravou rukou. A hle, najednou otočil a volá po očistě firmy.
Dvě hodiny utekly docela rychle a hle! Vlak se dal najednou do pohybu.
Po jednom z ostřejších zákroků uviděl žlutou kartu. Hle, hle, dostal ji – podivuje se starší fanoušek.
□ (a) hleďme
vyjádření údivu, překvapení
syn. (a) hle, (a) ejhle, (a / no) vida:
Hleďme – to je ale příjemné překvapení!
Hleďme! Vůbec jsem netušila, že mají něco společného.
A hleďme – Vánoce jsou najednou tady.
A hleďme, hleďme, jak si dovoluje.
□ (a) vida
vyjádření údivu, překvapení
syn. (a) hleďme, (a) ejhle:
Vida, to mě nenapadalo.
Před rokem to vypadalo, že projekt skončí. A vida – nestalo se!
Vida, vida – kdo by se toho byl nadál, že já se toho dočkám!
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)