ion
[jon], [joːn]
(2. j. iontu, 6. j. iontu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
fyzika, chemie
iont
[jont]
(2. j. iontu, 6. j. iontu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
fyzika, chemie
elektricky nabitá částice vzniklá z atomu nebo molekuly získáním (u aniontu) nebo ztrátou (u kationtu) jednoho nebo více elektronů:
kladný ion kation
záporný ion anion
vodíkové / chloridové ionty
kladně nabité ionty mědi
záporně nabité ionty vzduchu
ion sodíku / hořčíku
ionty vápníku / kovu
Byla stanovena nejvhodnější koncentrace iontů fluoru v pitné vodě.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[jon], [joːn]
(2. j. iontu, 6. j. iontu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
fyzika, chemie
iont
[jont]
(2. j. iontu, 6. j. iontu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
fyzika, chemie
elektricky nabitá částice vzniklá z atomu nebo molekuly získáním (u aniontu) nebo ztrátou (u kationtu) jednoho nebo více elektronů:
kladný ion kation
záporný ion anion
vodíkové / chloridové ionty
kladně nabité ionty mědi
záporně nabité ionty vzduchu
ion sodíku / hořčíku
ionty vápníku / kovu
Byla stanovena nejvhodnější koncentrace iontů fluoru v pitné vodě.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)