interna
[ʔɪnterna]
(2. j. -rny, 2. mn. -ren)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~lat.⟩
kolokviální vyšší
1.
lékařský obor zabývající se chorobami vnitřních orgánů a jejich léčbou, vnitřní lékařství:
atestace / zkouška z interny
Lékař záchranky musí ovládat oba obory, internu i chirurgii.
2.
lékařské pracoviště zaměřené na diagnostiku chorob vnitřních orgánů a jejich léčbu, interní oddělení:
primář interny
pracovat na interně
rekonstrukce pavilonu interny
Ordinace interny se nachází v pátém patře polikliniky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔɪnterna]
(2. j. -rny, 2. mn. -ren)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~lat.⟩
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
lékařský obor zabývající se chorobami vnitřních orgánů a jejich léčbou, vnitřní lékařství:
atestace / zkouška z interny
Lékař záchranky musí ovládat oba obory, internu i chirurgii.
2.
lékařské pracoviště zaměřené na diagnostiku chorob vnitřních orgánů a jejich léčbu, interní oddělení:
primář interny
pracovat na interně
rekonstrukce pavilonu interny
Ordinace interny se nachází v pátém patře polikliniky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)