infikovat
[ʔɪnfɪkovat]
(1. j. -kuji, -kuju, 3. j. -kuje, 3. mn. -kují, -kujou, rozk. -kuj, čin. -koval, trp. -kován, podst. jm. -kování)
sloveso dokonavé i nedokonavé
⟨lat.⟩
1. medicína (kdo infikuje koho4, co {čím}), (co infikuje koho4, co)
přenést, přenášet na někoho, na něco infekci, nemoc, nakazit:
infikovat ránu
být infikován bakterií / virem HIV / žloutenkou
Klíšťata infikují stále více lidí.
Vědci objevili nový druh ptačí chřipky, která infikuje lidi i zvířata.
Matky neinfikují děti ani tak polibky, jako spíš kapénkami, olíznutím dudlíku, kojenecké láhve nebo lžičky při jídle.
2. počítače a IT (kdo infikuje co {čím}), (co infikuje co)
napadnout, napadat počítač (soubor, data ap.) škodlivým softwarem, nakazit:
Nový počítačový vir infikoval už miliony počítačů.
Mladík, který virem infikoval počítače statisíců lidí, byl zatčen.
Útočníci infikovali počítačový systém řídící letecký provoz.
3. expresivní (kdo infikuje koho4, co čím), (co infikuje koho4, co)
silně ovlivnit, ovlivňovat myšlení, duševní rozpoložení někoho, podobu něčeho, nakazit:
Tento režisér zvládne diváky zároveň pobavit i infikovat palčivými myšlenkami.
V posledních letech sport infikoval nejen módu na denní nošení, ale také tu luxusní.
Touhou poznat aspoň kousek světa mě infikovali moji dva synové.
Dokonale mě infikoval jeho stesk po domově.
přídavné jméno → i infikovaný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔɪnfɪkovat]
(1. j. -kuji, -kuju, 3. j. -kuje, 3. mn. -kují, -kujou, rozk. -kuj, čin. -koval, trp. -kován, podst. jm. -kování)
sloveso dokonavé i nedokonavé
⟨lat.⟩
1. medicína (kdo infikuje koho4, co {čím}), (co infikuje koho4, co)
přenést, přenášet na někoho, na něco infekci, nemoc, nakazit:
infikovat ránu
být infikován bakterií / virem HIV / žloutenkou
Klíšťata infikují stále více lidí.
Vědci objevili nový druh ptačí chřipky, která infikuje lidi i zvířata.
Matky neinfikují děti ani tak polibky, jako spíš kapénkami, olíznutím dudlíku, kojenecké láhve nebo lžičky při jídle.
2. počítače a IT (kdo infikuje co {čím}), (co infikuje co)
napadnout, napadat počítač (soubor, data ap.) škodlivým softwarem, nakazit:
Nový počítačový vir infikoval už miliony počítačů.
Mladík, který virem infikoval počítače statisíců lidí, byl zatčen.
Útočníci infikovali počítačový systém řídící letecký provoz.
3. expresivní (kdo infikuje koho4, co čím), (co infikuje koho4, co)
silně ovlivnit, ovlivňovat myšlení, duševní rozpoložení někoho, podobu něčeho, nakazit:
Tento režisér zvládne diváky zároveň pobavit i infikovat palčivými myšlenkami.
V posledních letech sport infikoval nejen módu na denní nošení, ale také tu luxusní.
Touhou poznat aspoň kousek světa mě infikovali moji dva synové.
Dokonale mě infikoval jeho stesk po domově.
přídavné jméno → i infikovaný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)