házet
[haːzet]
(3. j. hází, 3. mn. házejí, hází, rozk. házej, čin. házel, trp. házen, podst. jm. házení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo hází co {kam; čím; komu; na koho; po kom}), (kdo hází čím {na koho, na co; po kom})
prudkým pohybem ruky uvádět něco v let nebo pád, zprav. s úmyslem umístit to na předem stanovené místo nebo s úmyslem někoho zasáhnout:
házet kamínky do vody
házet lopatou sníh
házet psovi klacek
házet kostkou
sport. házet oštěpem / diskem
podst. jm. Házení rýže na novomanžele patří mezi svatební tradice.
2. (kdo hází co do čeho)
umisťovat něco řízeným pádem dovnitř hlubší nádoby, schránky ap., vhazovat:
házet odpadky do koše / do popelnice
házet dopisy do schránky
házet volební lístky do urny
házet peníze do automatu
3. (kdo, co hází čím, kým)
opakovaně prudce pohybovat něčím, někým:
Trenér rozčileně házel rukama. rozhazoval
Fanoušci na rockovém koncertě házeli hřívami a zpívali společně se zpěvákem.
Kůň divoce házel hlavou.
Vítr nám v bouřce házel autem.
Ze spaní sebou hází a křičí.
4. kolokviální vyšší
rychle, narychlo něco někam dávat:
házet na sebe oblečení
házet do sebe jídlo
Položil na postel kufr a začal do něho házet své věci.
5. častěji házet si, (kdo si hází co, koho kam)
(o zavazadle, břemenu ap.)
rychlým, energickým pohybem zvedat a brát na sebe:
Házím batoh na záda a vyrážím do Stromovky.
Těžké pytle s nákladem si museli házet na rameno.
Vidím, jak si voják zraněného kolegu hází na ramena a odnáší ho z bojiště.
6. kolokviální vyšší
neprávem někomu, něčemu připisovat vinu, zodpovědnost za něco, křivě někoho obviňovat • zříkat se zodpovědnosti a přesouvat ji na někoho jiného:
Obžalovaní házeli vinu jeden na druhého.
Rozhodně nemůžeme vinu za porážku házet jen na trenéra.
Nepřijímají odpovědnost za své činy a své chyby s přehledem házejí na ostatní.
Své problémy se snažil házet na druhé.
Zastupitelé se bojí rozhodnout, házejí zodpovědnost na občany města.
7. kolokviální vyšší
mluvit o něčem rádoby zasvěceně, avšak bez znalosti dané problematiky nebo skutečného stavu, zprav. ve snaze udělat dojem:
Začal blábolit všelijaké nesmysly, házel jmény a místy.
Neměli bychom házet čísly, pokud nemáme přesná data.
Ti, kteří vytýkají každým rokem vládě velkorysé utrácení, najednou házejí miliardami.
8. kolokviální vyšší
vytvářet světelné efekty:
Černé boty měl tak nablýskané, že házely odlesky na všechny strany.
Házel zrcátkem na strop prasátka.
Štítek kšiltovky mu házel stín na obličej. vrhal
◊ házet flintu do žita kolokviální vyšší
(zprav. po neúspěchu) ztrácet odvahu v něčem pokračovat, vzdávat se
◊ házet na někoho bláto ◊ házet po někom bláto / blátem
pomlouvat, ostouzet někoho:
Ve své profesi příliš neuspěl, ale rád hází bláto po jiných.
Nikdy nebyli přátelé, ale na druhé straně po sobě nikdy neházeli blátem.
◊ házet na někoho cukrbliky kolokviální
vemlouvavě, koketně nebo přehnaně vstřícně se na někoho dívat, usmívat se, často jako projev flirtování
◊ házet na někoho špínu
pomlouvat, ostouzet někoho
◊ házet na to / někoho bobek kolokviální
o něco, někoho se nezajímat, něčím, někým se přestávat zabývat:
Dneska už na to tady házím bobek a jdu domů.
Pije si kafíčko a na nás hází bobek.
◊ házet něco do koše expresivní
nereagovat, neodpovídat na písemnou žádost ap., ignorovat ji • odmítat něčí žádost, návrh ap.
◊ házet někoho / něco do starého železa expresivní
odmítat někoho, něco, zprav. kvůli stáří, dál už s ním, s tím nepočítat, vyřazovat něco jako nepoužitelné
◊ házet někoho / něco přes palubu expresivní
1. opouštět někoho a nepomáhat mu • vzdávat se ohledů k někomu, vypouštět ho ze svých plánů, a tak ho zrazovat
2. přestávat se o něco snažit nebo usilovat, (zbaběle) něco vzdávat
◊ házet někomu klacky pod nohy
působit někomu potíže a ztěžovat mu tak situaci, znesnadňovat postup ap.
◊ házet někomu něco / někoho na krk expresivní
pověřovat někoho nepříjemnou péčí o něco, někoho • přidělovat někomu nepříjemnou práci, povinnost
◊ házet někomu něco na hlavu expresivní
1. svalovat zodpovědnost na někoho, výmluvou ap. se zbavovat viny a nespravedlivě ji přenášet na někoho jiného
2. prudce, rozzlobeně něco odmítat, nepřijímat, vracet jako nevyhovující
◊ házet někomu rukavici
vyzývat někoho na souboj, ke konfrontaci názorů
◊ házet perly sviním
dávat někomu něco, radit mu aj. marně a bez užitku • poskytovat někomu něco, čeho si neumí vážit
Podle Ježíšova výroku zapsaného v Matoušově evangeliu.
◊ házet po někom očkem / očima expresivní
koketovat s někým pohledem
◊ házet ručník do ringu expresivní
(zprav. po neúspěchu) ztrácet odvahu pokračovat v něčem, vzdávat se, ustupovat
◊ házet slova do větru
nemyslet něco vážně • tvrdit něco bez důkazů
◊ házet to / něco za hlavu
nedělat si (už) s něčím starosti, už si to nepřipouštět
◊ házet úsměvy (na všechny strany)
okázale se usmívat ve společnosti lidí (často neosobně a afektovaně)
◊ házet všechno / všechny na jednu hromadu
nevidět rozdíly mezi lidmi, jevy ap. a připisovat celé skupině stejné (zprav. negativní) vlastnosti
◊ házet všechny / všechno do jednoho pytle ◊ házet někoho / něco do jednoho pytle s někým / něčím
posuzovat někoho, něco nediferencovaně a celkově negativně
◊ házet žabky
házet ploché kameny vodorovně po vodní hladině a snažit se, aby se od ní víckrát odrazily a poskočily
◊ to je, jako když hrách na stěnu / na zeď hází ◊ to je, jako by hrách na stěnu / na zeď házel
to je úplně marné, nemá to žádný účinek
dokonavé k 1, 2, 4–6 → hodit 1, 2, 4, 5, 7
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[haːzet]
(3. j. hází, 3. mn. házejí, hází, rozk. házej, čin. házel, trp. házen, podst. jm. házení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo hází co {kam; čím; komu; na koho; po kom}), (kdo hází čím {na koho, na co; po kom})
prudkým pohybem ruky uvádět něco v let nebo pád, zprav. s úmyslem umístit to na předem stanovené místo nebo s úmyslem někoho zasáhnout:
házet kamínky do vody
házet lopatou sníh
házet psovi klacek
házet kostkou
sport. házet oštěpem / diskem
podst. jm. Házení rýže na novomanžele patří mezi svatební tradice.
2. (kdo hází co do čeho)
umisťovat něco řízeným pádem dovnitř hlubší nádoby, schránky ap., vhazovat:
házet odpadky do koše / do popelnice
házet dopisy do schránky
házet volební lístky do urny
házet peníze do automatu
3. (kdo, co hází čím, kým)
opakovaně prudce pohybovat něčím, někým:
Trenér rozčileně házel rukama. rozhazoval
Fanoušci na rockovém koncertě házeli hřívami a zpívali společně se zpěvákem.
Kůň divoce házel hlavou.
Vítr nám v bouřce házel autem.
Ze spaní sebou hází a křičí.
4. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo hází co kam)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
rychle, narychlo něco někam dávat:
házet na sebe oblečení
házet do sebe jídlo
Položil na postel kufr a začal do něho házet své věci.
5. častěji házet si, (kdo si hází co, koho kam)
(o zavazadle, břemenu ap.)
rychlým, energickým pohybem zvedat a brát na sebe:
Házím batoh na záda a vyrážím do Stromovky.
Těžké pytle s nákladem si museli házet na rameno.
Vidím, jak si voják zraněného kolegu hází na ramena a odnáší ho z bojiště.
6. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo hází co na koho, na co)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
neprávem někomu, něčemu připisovat vinu, zodpovědnost za něco, křivě někoho obviňovat • zříkat se zodpovědnosti a přesouvat ji na někoho jiného:
Obžalovaní házeli vinu jeden na druhého.
Rozhodně nemůžeme vinu za porážku házet jen na trenéra.
Nepřijímají odpovědnost za své činy a své chyby s přehledem házejí na ostatní.
Své problémy se snažil házet na druhé.
Zastupitelé se bojí rozhodnout, házejí zodpovědnost na občany města.
7. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo hází čím)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
mluvit o něčem rádoby zasvěceně, avšak bez znalosti dané problematiky nebo skutečného stavu, zprav. ve snaze udělat dojem:
Začal blábolit všelijaké nesmysly, házel jmény a místy.
Neměli bychom házet čísly, pokud nemáme přesná data.
Ti, kteří vytýkají každým rokem vládě velkorysé utrácení, najednou házejí miliardami.
8. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co, kdo hází co)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vytvářet světelné efekty:
Černé boty měl tak nablýskané, že házely odlesky na všechny strany.
Házel zrcátkem na strop prasátka.
Štítek kšiltovky mu házel stín na obličej. vrhal
◊ házet flintu do žita kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(zprav. po neúspěchu) ztrácet odvahu v něčem pokračovat, vzdávat se
◊ házet na někoho bláto ◊ házet po někom bláto / blátem
pomlouvat, ostouzet někoho:
Ve své profesi příliš neuspěl, ale rád hází bláto po jiných.
Nikdy nebyli přátelé, ale na druhé straně po sobě nikdy neházeli blátem.
◊ házet na někoho cukrbliky kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vemlouvavě, koketně nebo přehnaně vstřícně se na někoho dívat, usmívat se, často jako projev flirtování
◊ házet na někoho špínu
pomlouvat, ostouzet někoho
◊ házet na to / někoho bobek kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
o něco, někoho se nezajímat, něčím, někým se přestávat zabývat:
Dneska už na to tady házím bobek a jdu domů.
Pije si kafíčko a na nás hází bobek.
◊ házet něco do koše expresivní
nereagovat, neodpovídat na písemnou žádost ap., ignorovat ji • odmítat něčí žádost, návrh ap.
◊ házet někoho / něco do starého železa expresivní
odmítat někoho, něco, zprav. kvůli stáří, dál už s ním, s tím nepočítat, vyřazovat něco jako nepoužitelné
◊ házet někoho / něco přes palubu expresivní
1. opouštět někoho a nepomáhat mu • vzdávat se ohledů k někomu, vypouštět ho ze svých plánů, a tak ho zrazovat
2. přestávat se o něco snažit nebo usilovat, (zbaběle) něco vzdávat
◊ házet někomu klacky pod nohy
působit někomu potíže a ztěžovat mu tak situaci, znesnadňovat postup ap.
◊ házet někomu něco / někoho na krk expresivní
pověřovat někoho nepříjemnou péčí o něco, někoho • přidělovat někomu nepříjemnou práci, povinnost
◊ házet někomu něco na hlavu expresivní
1. svalovat zodpovědnost na někoho, výmluvou ap. se zbavovat viny a nespravedlivě ji přenášet na někoho jiného
2. prudce, rozzlobeně něco odmítat, nepřijímat, vracet jako nevyhovující
◊ házet někomu rukavici
vyzývat někoho na souboj, ke konfrontaci názorů
◊ házet perly sviním
dávat někomu něco, radit mu aj. marně a bez užitku • poskytovat někomu něco, čeho si neumí vážit
Podle Ježíšova výroku zapsaného v Matoušově evangeliu.
◊ házet po někom očkem / očima expresivní
koketovat s někým pohledem
◊ házet ručník do ringu expresivní
(zprav. po neúspěchu) ztrácet odvahu pokračovat v něčem, vzdávat se, ustupovat
◊ házet slova do větru
nemyslet něco vážně • tvrdit něco bez důkazů
◊ házet to / něco za hlavu
nedělat si (už) s něčím starosti, už si to nepřipouštět
◊ házet úsměvy (na všechny strany)
okázale se usmívat ve společnosti lidí (často neosobně a afektovaně)
◊ házet všechno / všechny na jednu hromadu
nevidět rozdíly mezi lidmi, jevy ap. a připisovat celé skupině stejné (zprav. negativní) vlastnosti
◊ házet všechny / všechno do jednoho pytle ◊ házet někoho / něco do jednoho pytle s někým / něčím
posuzovat někoho, něco nediferencovaně a celkově negativně
◊ házet žabky
házet ploché kameny vodorovně po vodní hladině a snažit se, aby se od ní víckrát odrazily a poskočily
◊ to je, jako když hrách na stěnu / na zeď hází ◊ to je, jako by hrách na stěnu / na zeď házel
to je úplně marné, nemá to žádný účinek
dokonavé k 1, 2, 4–6 → hodit 1, 2, 4, 5, 7
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)