hřebíček II
[hřebiːček]
(2. j. -čku, 6. j. -čku, 6. mn. -čcích, -čkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
tropický strom původem z Indonésie s podlouhlými listy a květenstvími (latami) sytě červených květů, pěstovaný pro poupata používaná v gastronomii a pro léčivé účinky, bot. rod Syzygium syn. hřebíčkovec:
Na rozsáhlých plantážích Zanzibaru se pěstuje hřebíček, skořice nebo pepř.
bot. hřebíček vonný Syzygium aromaticum
2.
sušené nerozvité poupě, poupata tropického stromu hřebíčkovce kořenného používaná jako koření:
mletý / tlučený / drcený hřebíček
sušenky s hřebíčkem
Do těsta přidáme špetku hřebíčku.
Ostrá a lehce pálivá chuť hřebíčku zvýrazní polévky, masitá i zeleninová jídla.
Svařák krásně voní skořicí, badyánem a hřebíčkem.
3.
vonná silice získávaná ze sušených nerozvitých poupat tohoto stromu:
ústní voda s hřebíčkem
Kořeněné parfémy jsou obvykle založené na pepři, hřebíčku, skořici a kardamomu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hřebiːček]
(2. j. -čku, 6. j. -čku, 6. mn. -čcích, -čkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
tropický strom původem z Indonésie s podlouhlými listy a květenstvími (latami) sytě červených květů, pěstovaný pro poupata používaná v gastronomii a pro léčivé účinky, bot. rod Syzygium syn. hřebíčkovec:
Na rozsáhlých plantážích Zanzibaru se pěstuje hřebíček, skořice nebo pepř.
bot. hřebíček vonný Syzygium aromaticum
2.
sušené nerozvité poupě, poupata tropického stromu hřebíčkovce kořenného používaná jako koření:
mletý / tlučený / drcený hřebíček
sušenky s hřebíčkem
Do těsta přidáme špetku hřebíčku.
Ostrá a lehce pálivá chuť hřebíčku zvýrazní polévky, masitá i zeleninová jídla.
Svařák krásně voní skořicí, badyánem a hřebíčkem.
3.
vonná silice získávaná ze sušených nerozvitých poupat tohoto stromu:
ústní voda s hřebíčkem
Kořeněné parfémy jsou obvykle založené na pepři, hřebíčku, skořici a kardamomu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)