humanistický
[humanɪstɪckiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k humanismu 1 (evropskému kulturnímu hnutí v 14.–16. století):
renesanční humanistická kultura
díla české humanistické literatury 15. století
výstava humanistického písemnictví
Dnešní pojetí středověku vychází od humanistických myslitelů patnáctého a šestnáctého století.
2. (2. st. -ičtější)
založený na úctě k člověku, respektující lidská práva, zájmy a potřeby:
humanistické ideály
humanistické poselství
humanistické tradice první republiky
filmové dílo s humanistickým vyzněním
humanističtější alternativa řešení problémů
□ humanistická psychologie
jeden z hlavních proudů psychologie 20. století pojímající člověka jako jedinečnou, svobodnou, vědomě jednající bytost zodpovědnou za své činy
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[humanɪstɪckiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k humanismu 1 (evropskému kulturnímu hnutí v 14.–16. století):
renesanční humanistická kultura
díla české humanistické literatury 15. století
výstava humanistického písemnictví
Dnešní pojetí středověku vychází od humanistických myslitelů patnáctého a šestnáctého století.
2. (2. st. -ičtější)
založený na úctě k člověku, respektující lidská práva, zájmy a potřeby:
humanistické ideály
humanistické poselství
humanistické tradice první republiky
filmové dílo s humanistickým vyzněním
humanističtější alternativa řešení problémů
□ humanistická psychologie
jeden z hlavních proudů psychologie 20. století pojímající člověka jako jedinečnou, svobodnou, vědomě jednající bytost zodpovědnou za své činy
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)