Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[ho͡ukno͡ut]
(3. j. houkne, rozk. houkni, čin. houkl, houknul, čin. ž. houkla, podst. jm. houknutí)
sloveso dokonavé
1. (kdo houkne)
(o sovách)
vydat tlumený, táhlý zvuk hú, zahoukat:
Z lesa krátce houknul sýček.
2. (co, kdo houkne {na koho4})
(o vozidlech, o signalizačním zařízení)
vydat silný, táhlý, pronikavý zvuk, zahoukat:
Lokomotiva houkne a vjede do tunelu.
Náhle houkla dělová rána.
Nějaké auto brzdilo provoz, řidič přede mnou na něj houknul.
3. expresivní (kdo houkne {na koho4; že…})
promluvit na někoho krátce, úsečně:
Soused přes plot dobrácky houkl na pozdrav.
Host houknul na číšníka, že chce polévku.
Houkl na rodiče ve vedlejší místnosti, že jde do kina.
4. expresivní (kdo houkne {na koho4})
důrazně, úsečně, někdy až hněvivě na někoho promluvit, křiknout, osopit se:
Když na toho chlapce někdo houkne, rozpláče se.
Houkl na holčičku, aby se šla houpat jinam.
Matka na děti občas houkne, ale ne že by na ně křičela.
Působí sympaticky, ale myslím, že umí taky houknout.
Trenér má respekt u všech. Když se mu něco nezdá, houkne a celý tým je v pozoru.
nedokonavé k 1, 2, 4 → houkat 1–3
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
