hrnek
[hrnek]
(2. j. hrnku, 6. j. hrnku, 6. mn. hrnkách, hrncích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
nízká nádobka opatřená obvykle ouškem, určená k pití zprav. teplých nápojů • množství tekutiny nebo sypké hmoty, které se do takové nádobky vejde, šálek:
keramický / porcelánový / skleněný hrnek
hrnek s kávou / s čajem / s vodou
Pila kakao z malovaného hrnku.
Vypil hrnek mléka.
Tvaroh smíchejte s jedním hrnkem cukru.
2.
menší hrnec 1 (nádoba) určený k přípravě pokrmů:
Ve smaltovaném hrnku rozehřejeme máslo.
V hrnku na plotně začala vřít voda.
Smetanu ohřejte v malém hrnku a odstavte.
3.
zprav. keramická nádoba s uchem a dírkou pro odtok vody, určená pro pěstování rostlin, květináč:
Rostliny musí být po přezimování přesázeny do větších hrnků.
Po nasetí zem v hrnkách zavlažíme, aby semena nabobtnala.
zdrobnělé → hrneček, hrníček
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hrnek]
(2. j. hrnku, 6. j. hrnku, 6. mn. hrnkách, hrncích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
nízká nádobka opatřená obvykle ouškem, určená k pití zprav. teplých nápojů • množství tekutiny nebo sypké hmoty, které se do takové nádobky vejde, šálek:
keramický / porcelánový / skleněný hrnek
hrnek s kávou / s čajem / s vodou
Pila kakao z malovaného hrnku.
Vypil hrnek mléka.
Tvaroh smíchejte s jedním hrnkem cukru.
2.
menší hrnec 1 (nádoba) určený k přípravě pokrmů:
Ve smaltovaném hrnku rozehřejeme máslo.
V hrnku na plotně začala vřít voda.
Smetanu ohřejte v malém hrnku a odstavte.
3.
zprav. keramická nádoba s uchem a dírkou pro odtok vody, určená pro pěstování rostlin, květináč:
Rostliny musí být po přezimování přesázeny do větších hrnků.
Po nasetí zem v hrnkách zavlažíme, aby semena nabobtnala.
zdrobnělé → hrneček, hrníček
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)