hraný
[hraniː]
přídavné jméno
1.
(o filmu ap.)
takový, v němž jsou role ztvárněny živými herci:
hraný film
Rád v televizi sleduji původní hranou českou tvorbu.
Zahrál si malou roli v novém hraném dokumentu.
Zámek nabízí také hrané prohlídky v kostýmech.
2.
provedený bez upřímnosti, bez opravdovosti syn. předstíraný, falešný:
hraný úsměv z donucení
Vyptával se s hranou nechápavostí.
Návštěvníkům se město skutečně líbí, není na tom nic hraného.
Dívala se na mě s nehraným zájmem.
3. (2. st. -nější)
takový, jehož díla jsou hrána:
Joseph Haydn byl už za života hodně hraný autor.
Jeho jméno figuruje na listině nejžádanějších a nejčastěji hraných dramatiků v Evropě.
Kapela Chinaski byla nejhranějším interpretem českých rádií.
→ i hrát
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hraniː]
přídavné jméno
1.
(o filmu ap.)
takový, v němž jsou role ztvárněny živými herci:
hraný film
Rád v televizi sleduji původní hranou českou tvorbu.
Zahrál si malou roli v novém hraném dokumentu.
Zámek nabízí také hrané prohlídky v kostýmech.
2.
provedený bez upřímnosti, bez opravdovosti syn. předstíraný, falešný:
hraný úsměv z donucení
Vyptával se s hranou nechápavostí.
Návštěvníkům se město skutečně líbí, není na tom nic hraného.
Dívala se na mě s nehraným zájmem.
3. (2. st. -nější)
takový, jehož díla jsou hrána:
Joseph Haydn byl už za života hodně hraný autor.
Jeho jméno figuruje na listině nejžádanějších a nejčastěji hraných dramatiků v Evropě.
Kapela Chinaski byla nejhranějším interpretem českých rádií.
→ i hrát
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)