hostinský I
[hosťɪnskiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k pohostinství (veřejnému stravování) • ve kterém se provozuje pohostinství:
provozovat hostinskou živnost
vyhláška omezující provozní dobu hostinských zařízení
Pokud nabízíte jídlo, potřebujete živnost na hostinskou činnost.
Hostinskými službami se rozumí příprava a prodej jídel, nápojů, popřípadě doplňkový prodej zboží.
V hostinské místnosti roznášelo několik číšníků večeři.
2.
určený pro ubytování hostů:
hostinské apartmá na zámku
Provozoval restauraci s letní zahradou a hostinskými pokoji.
3.
vztahující se k hostinci:
kamarádi od hostinského stolu
4.
vztahující se k hostinskému II (vedoucímu nebo majiteli hostince):
Patřívalo k vrcholu hostinského řemesla natočit pivo jedním tahem a jako majstrštyk přidat vysokou čepici s půvabným dolíčkem uprostřed.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hosťɪnskiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k pohostinství (veřejnému stravování) • ve kterém se provozuje pohostinství:
provozovat hostinskou živnost
vyhláška omezující provozní dobu hostinských zařízení
Pokud nabízíte jídlo, potřebujete živnost na hostinskou činnost.
Hostinskými službami se rozumí příprava a prodej jídel, nápojů, popřípadě doplňkový prodej zboží.
V hostinské místnosti roznášelo několik číšníků večeři.
2.
určený pro ubytování hostů:
hostinské apartmá na zámku
Provozoval restauraci s letní zahradou a hostinskými pokoji.
3.
vztahující se k hostinci:
kamarádi od hostinského stolu
4.
vztahující se k hostinskému II (vedoucímu nebo majiteli hostince):
Patřívalo k vrcholu hostinského řemesla natočit pivo jedním tahem a jako majstrštyk přidat vysokou čepici s půvabným dolíčkem uprostřed.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)