horlivost
[horlɪvost]
(2. j. -ti)
podstatné jméno rodu ženského
(až příliš) velké zapálení, nadšení • (až příliš) velké úsilí, píle:
Náboženská horlivost vedla jezuitu Antonína Koniáše až k cenzurování Bible.
Odsouzený byl znám svou horlivostí pro nacistický režim.
Přehnaná horlivost v pomoci druhým vede k frustraci a otupění.
Policisté museli vrátit peníze řidičům, které pokutovali z přílišné služební horlivosti.
Sportovce jsme angažovali jak kvůli jeho pracovní horlivosti, tak kvůli schopnostem optimálně využít talent.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[horlɪvost]
(2. j. -ti)
podstatné jméno rodu ženského
(až příliš) velké zapálení, nadšení • (až příliš) velké úsilí, píle:
Náboženská horlivost vedla jezuitu Antonína Koniáše až k cenzurování Bible.
Odsouzený byl znám svou horlivostí pro nacistický režim.
Přehnaná horlivost v pomoci druhým vede k frustraci a otupění.
Policisté museli vrátit peníze řidičům, které pokutovali z přílišné služební horlivosti.
Sportovce jsme angažovali jak kvůli jeho pracovní horlivosti, tak kvůli schopnostem optimálně využít talent.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)