honem I
[honem]
příslovce
1.
ve spěchu a bez rozmýšlení • bez odkladu, rychle, spěšně:
Stařík se lekl, honem sebral svou hůl a belhal se pryč.
Dostanou šanci, v panické hrůze vymýšlejí honem rychle, co udělají, a neudělají nic.
Honem běžela do kuchyně, aby přinesla pohoštění.
V kabelce stále nosím notýsek a tužku, a když mě něco napadne, honem si to poznamenám.
2.
(v záporných větách)
v tom okamžiku, hned:
Někteří motoristé při smyku zazmatkují a honem nevědí, jak reagovat.
Sestra si honem nemohla uvědomit, co to je.
To ti honem nepovím, ale budu o tom přemýšlet.
Kamaráda honem nenapadlo nic chytřejšího než utéct.
3. ve funkci částice
zdůrazňuje pokyn k činnosti, rychle, už:
Pospěš honem, nebo zmeškáš!
Pojď honem, držím ti tu místo!
Běž honem, a ať už tě tu nevidím.
Ať jste, kdo jste, povězte honem, co chcete, jinak zavěsím.
□ honem honem příslovečný výraz; expresivní
bez přemýšlení a s důrazem na rychlost, co nejrychleji, okamžitě, ihned:
Ty bys chtěl všechno honem honem.
□ (jen) tak honem příslovečný výraz
(ve spojení se záporem) tak často, tak snadno, tak rychle:
Ten čtvrtek asi jen tak honem nezapomenu.
Děda byl vášnivý houbař, kterého tak honem nepotkáte.
Další práce v interiéru už tak honem neběžely.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[honem]
příslovce
1.
ve spěchu a bez rozmýšlení • bez odkladu, rychle, spěšně:
Stařík se lekl, honem sebral svou hůl a belhal se pryč.
Dostanou šanci, v panické hrůze vymýšlejí honem rychle, co udělají, a neudělají nic.
Honem běžela do kuchyně, aby přinesla pohoštění.
V kabelce stále nosím notýsek a tužku, a když mě něco napadne, honem si to poznamenám.
2.
(v záporných větách)
v tom okamžiku, hned:
Někteří motoristé při smyku zazmatkují a honem nevědí, jak reagovat.
Sestra si honem nemohla uvědomit, co to je.
To ti honem nepovím, ale budu o tom přemýšlet.
Kamaráda honem nenapadlo nic chytřejšího než utéct.
3. ve funkci částice
zdůrazňuje pokyn k činnosti, rychle, už:
Pospěš honem, nebo zmeškáš!
Pojď honem, držím ti tu místo!
Běž honem, a ať už tě tu nevidím.
Ať jste, kdo jste, povězte honem, co chcete, jinak zavěsím.
□ honem honem příslovečný výraz; expresivní
bez přemýšlení a s důrazem na rychlost, co nejrychleji, okamžitě, ihned:
Ty bys chtěl všechno honem honem.
□ (jen) tak honem příslovečný výraz
(ve spojení se záporem) tak často, tak snadno, tak rychle:
Ten čtvrtek asi jen tak honem nezapomenu.
Děda byl vášnivý houbař, kterého tak honem nepotkáte.
Další práce v interiéru už tak honem neběžely.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)