homilie
[homiːlɪje], [homɪlɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
náboženství
proslov kněze, biskupa ap. během bohoslužby, jehož obsahem je výklad biblického textu čteného při bohoslužbě nebo témata týkající se křesťanského života • písemná podoba tohoto proslovu, kázání:
Ukázkou řečnického umění jsou dochované homilie na knihu Samuel.
Homilie na knihu Genesis komentuje příběh o obětování Izáka.
Arcibiskup ve své homilii vyzvedl svatého Václava jako vzor mravní vyrovnanosti a pevného charakteru.
Homilie při mši svaté byla zaměřena na rodiny, jejich význam a ochranu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[homiːlɪje], [homɪlɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
náboženství
proslov kněze, biskupa ap. během bohoslužby, jehož obsahem je výklad biblického textu čteného při bohoslužbě nebo témata týkající se křesťanského života • písemná podoba tohoto proslovu, kázání:
Ukázkou řečnického umění jsou dochované homilie na knihu Samuel.
Homilie na knihu Genesis komentuje příběh o obětování Izáka.
Arcibiskup ve své homilii vyzvedl svatého Václava jako vzor mravní vyrovnanosti a pevného charakteru.
Homilie při mši svaté byla zaměřena na rodiny, jejich význam a ochranu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)