holátko
[holaːtko]
(2. j. -tka, 6. j. -tku, 2. mn. -tek, 6. mn. -tkách)
podstatné jméno rodu středního
1.
neopeřené ptačí mládě nebo neosrstěné mládě hlodavce:
myší / ptačí holátka
holátko potkana
Z rehčích vajíček se zhruba za čtrnáct dnů vylíhla holátka, za další dva týdny už opeřená mláďata vylétávala z hnízda.
Ležela na opěradle jako bezmocné holátko vypadlé z hnízda.
2. expresivní
mladý, nedospělý člověk, zvláště dítě:
Po léta rodiče opečovávají své holátko, aby se z něj stal světa znalý jedinec.
Na stáří se připravujeme v době, kdy máme svá holátka ještě doma.
Vyžaduje to sílu nevměšovat se do záležitostí svých holátek a nechávat jim svobodu.
Už nejsem žádné neopeřené holátko, už jsem chlap.
3. kolokviální
člověk bez ochlupení, bez vousů ap.:
Proti chlupatému kamarádovi je úplné holátko.
Použil vosk a z chlupáče se stalo holátko.
Během několika minut jsem díky svému elektrickému strojku byl jako holátko.
4. kolokviální
verze automobilu bez výbavy:
Základ za dvě stě tisíc představuje úplné holátko, nenabízí ani boční airbagy.
Za základní sumu nedostanete žádné holátko, ale bohatě vybavený vůz.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[holaːtko]
(2. j. -tka, 6. j. -tku, 2. mn. -tek, 6. mn. -tkách)
podstatné jméno rodu středního
1.
neopeřené ptačí mládě nebo neosrstěné mládě hlodavce:
myší / ptačí holátka
holátko potkana
Z rehčích vajíček se zhruba za čtrnáct dnů vylíhla holátka, za další dva týdny už opeřená mláďata vylétávala z hnízda.
Ležela na opěradle jako bezmocné holátko vypadlé z hnízda.
2. expresivní
mladý, nedospělý člověk, zvláště dítě:
Po léta rodiče opečovávají své holátko, aby se z něj stal světa znalý jedinec.
Na stáří se připravujeme v době, kdy máme svá holátka ještě doma.
Vyžaduje to sílu nevměšovat se do záležitostí svých holátek a nechávat jim svobodu.
Už nejsem žádné neopeřené holátko, už jsem chlap.
3. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
člověk bez ochlupení, bez vousů ap.:
Proti chlupatému kamarádovi je úplné holátko.
Použil vosk a z chlupáče se stalo holátko.
Během několika minut jsem díky svému elektrickému strojku byl jako holátko.
4. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
verze automobilu bez výbavy:
Základ za dvě stě tisíc představuje úplné holátko, nenabízí ani boční airbagy.
Za základní sumu nedostanete žádné holátko, ale bohatě vybavený vůz.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)