hojný
[hojniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
1.
dosahující potřebného nebo značného množství, objemu, rozsahu ap., bohatý:
Hosté se sešli v hojném počtu.
Tak hojnou účast nepamatuji.
Lékaři doporučují hojnou konzumaci ovoce a zeleniny.
Sazenice vyžadují častou a hojnou zálivku.
Hojnější výskyt hub lze očekávat za týden.
2.
vyskytující se ve velkém množství, četný, početný:
Zvěř je tu hojná a nebojí se.
Vrabec dříve býval nejhojnějším druhem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hojniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
1.
dosahující potřebného nebo značného množství, objemu, rozsahu ap., bohatý:
Hosté se sešli v hojném počtu.
Tak hojnou účast nepamatuji.
Lékaři doporučují hojnou konzumaci ovoce a zeleniny.
Sazenice vyžadují častou a hojnou zálivku.
Hojnější výskyt hub lze očekávat za týden.
2.
vyskytující se ve velkém množství, četný, početný:
Zvěř je tu hojná a nebojí se.
Vrabec dříve býval nejhojnějším druhem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)