hodit
[hoďɪt]
(3. j., 3. mn. hodí, rozk. hoď, čin. hodil, trp. hozen, podst. jm. hození)
sloveso dokonavé
1. (kdo hodí co {kam; čím; komu; na koho4; po kom}), (kdo hodí čím {na koho, na co; po kom})
prudkým pohybem paže uvést něco v let nebo pád určitým směrem, zprav. s úmyslem umístit to na předem stanovené místo nebo s úmyslem někoho zasáhnout, mrštit, vrhnout:
hodit po někom kámen / kamenem
hodit míč do autu
hodit psovi kost
Po selhání samopalu hodil na auto s protektorem granát.
sport. V posledním tréninku jsem hodila 52 metrů. oštěpem
příd. jm. Jedna z hozených petard zranila hráče na stadionu.
2. (kdo hodí co do čeho)
umístit něco řízeným pádem dovnitř hlubší nádoby, schránky ap., vhodit:
hodit dopis do schránky
hodit lístek do volební urny
hodit mince do automatu
hodit smetí do koše
hodit si do čaje kostku cukru
3. (kdo hodí čím)
udělat rychlý pohyb částí těla:
Muž hodil hlavou směrem k domu.
Hříbě hodilo zadkem a bylo pryč.
expr. Hodil sebou na gauč. zprudka si sedl nebo lehl
4. kolokviální vyšší
rychle, narychlo něco někam dát:
hodit na sebe kabát obléct si
hodit si věci do batohu
Hodil do sebe snídani a pospíchal do práce.
5. (kdo (si) hodí co, koho4 kam)
(o zavazadle, břemenu ap.)
rychlým, energickým pohybem zvednout a vzít na sebe:
hodit si tašku přes rameno
hodit si na záda batoh
hodit si na ramena vak s lyžemi
Hodila na záda kytaru a vyrazila na čundr.
Policista si opilou ženu hodil přes rameno a chtěl ji do služebny donést.
6. kolokviální vyšší
(rychle a na kratší vzdálenost) něco někam donést nebo někoho někam odvézt:
Hodila domů nákup a šla ještě do banky.
Upekla jsem koláč, odpoledne ho kousek hodím babičce na Vinohrady.
Můžeš prosím hodit maminku na vlak?
7. kolokviální vyšší
neprávem někomu, něčemu připsat vinu, zodpovědnost za něco, křivě někoho obvinit • zříci se zodpovědnosti a přesunout ji na někoho jiného:
U soudu obvinění dělali všechno pro to, aby vinu hodili na někoho jiného.
Vyloupil banku a pak to chtěl hodit na mě.
Při oslavě zdemolovali vilu a zkoušeli to hodit na spadlý strom.
Pokud se to nepodaří, tak chybu hodíme na podřízené.
Stát hodil starost o školy na obce.
◊ hoď sebou! kolokviální
pospěš si
◊ hodit do něčeho vidle expresivní
překazit něco • překazit někomu plány
◊ hodit flintu do žita kolokviální vyšší
(zprav. po neúspěchu) ztratit odvahu pokračovat v něčem, vzdát se
◊ hodit na to / někoho bobek kolokviální
o něco, někoho se nezajímat, něčím, někým se přestat zabývat
◊ hodit něco / to na papír expresivní
zaznamenat, vyjádřit něco písemně, popř. umělecky
◊ hodit něco do kanálu expresivní
kvůli špatnému hospodaření, chování, rozhodnutí ap. o něco přijít
◊ hodit něco do koše expresivní
nereagovat, neodpovídat na písemnou žádost ap., ignorovat ji • odmítnout něčí žádost, návrh ap.
◊ hodit něco do placu kolokviální
1. nabídnout něco k jídlu, k využití ap.
2. říct nějakou myšlenku, vtip ap.
◊ hodit něco pod stůl expresivní
ignorovat něco (návrh, žádost ap.) a nereagovat na to nijak • nedokončit (oproti původní domluvě) započatý projekt a zmařit tak práci do něj vloženou
◊ hodit někoho / něco přes palubu expresivní
1. opustit někoho a nepomoct mu • vypustit někoho ze svých plánů, a tak ho zradit
2. přestat se o něco snažit nebo usilovat, (zbaběle) něco vzdát
◊ hodit někoho do vody (a nechat plavat)
uvést někoho do nové situace a nechat ho, ať si poradí sám, neposkytnout mu počáteční pomoc
◊ hodit někomu něco / někoho na krk expresivní
pověřit někoho nepříjemnou péčí o něco, o někoho • přidělit někomu nepříjemnou práci, povinnost
◊ hodit někomu něco jak(o) psovi kost
urážlivým, nedbalým způsobem někomu něco podat, hodit
◊ hodit někomu něco na hlavu expresivní
1. svalit zodpovědnost na někoho, výmluvou ap. se zbavit viny a nespravedlivě ji přenést na někoho jiného
2. prudce, rozzlobeně něco odmítnout, nepřijmout, vrátit jako nevyhovující
◊ hodit někomu něco pod nohy expresivní
prudce, rozzlobeně, uraženě něco odmítnout, nepřijmout nebo vrátit
◊ hodit někomu rukavici
vyzvat někoho na souboj, ke konfrontaci názorů
◊ hodit (někomu) udičku expresivní
nastražit, připravit (věcně nebo slovně) návnadu, lákavou příležitost a snažit se tak někoho zlákat, chytit nebo ho k něčemu přimět
◊ hodit někomu (záchranné) lano ◊ hodit někomu záchranný kruh / pás
poskytnout někomu pomoc, zachránit někoho v těžké situaci
◊ hodit po někom / něčem okem / očkem expresivní
1. letmo na někoho, na něco pohlédnout a tím v rychlosti zhodnotit situaci, sdělit něco beze slov ap.
2. koketně nebo zálibně se na někoho, na něco podívat
◊ hodit ručník do ringu expresivní
(zprav. po neúspěchu) ztratit odvahu pokračovat v něčem, vzdát se, ustoupit
◊ hodit řeč kolokviální
promluvit si s někým • popovídat si s někým
◊ hodit se do gala kolokviální vyšší
obléct si slavnostní, elegantní oděv
◊ hodit se marod kolokviální
předstírat nemoc, a proto nejít do zaměstnání
◊ hodit si dvacet / šlofíka kolokviální
krátce se prospat, zdřímnout si
◊ hodit si korunou
(při rozhodování mezi více alternativami) nechat za sebe rozhodnout náhodu
◊ hodit si mašli kolokviální
oběsit se
◊ hodit šavli kolokviální
pozvracet se
◊ hodit tlamu kolokviální
◊ kolokviální
upadnout
◊ hodit to / něco za hlavu
nedělat si (už) s něčím starosti, už si to nepřipouštět
◊ hodit všechny / všechno do jednoho pytle ◊ hodit někoho / něco do jednoho pytle s někým / něčím
posoudit někoho, něco nediferencovaně a celkově negativně
◊ hodit zpátečku kolokviální vyšší
rozmyslet si něco a začít (opatrně) ustupovat, stáhnout se
◊ hozená rukavice
výzva k reakci, soutěži, k řešení nového úkolu ap.
◊ kdo je bez viny, ať hodí kamenem ◊ kdo jsi bez viny, hoď kamenem
každý má nějakou vinu, nikdo není úplně nevinný, proto nemáme druhé odsuzovat
Podle bible Ježíšův výrok.
◊ kolik to hodí? kolokviální
kolik za to bude peněz?
◊ mít to / něco nějak hozené expresivní
◊ kolokviální
být určitým způsobem naladěný, orientovaný ap., mít určitou povahu
◊ spí / usnul, jak(o) když ho do vody hodí ◊ spí / usnul, jako by ho do vody hodil
tvrdě spí
◊ svatá Markéta / Markyta hodila srp do žita
kolem svátku svaté Markéty (13. července) začínají žně
◊ zvednout hozenou rukavici
přijmout výzvu k souboji, ke konfrontaci názorů, otevřené soutěži ap.
nedokonavé k 1, 2, 4, 5, 7 → házet 1, 2, 4–6
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hoďɪt]
(3. j., 3. mn. hodí, rozk. hoď, čin. hodil, trp. hozen, podst. jm. hození)
sloveso dokonavé
1. (kdo hodí co {kam; čím; komu; na koho4; po kom}), (kdo hodí čím {na koho, na co; po kom})
prudkým pohybem paže uvést něco v let nebo pád určitým směrem, zprav. s úmyslem umístit to na předem stanovené místo nebo s úmyslem někoho zasáhnout, mrštit, vrhnout:
hodit po někom kámen / kamenem
hodit míč do autu
hodit psovi kost
Po selhání samopalu hodil na auto s protektorem granát.
sport. V posledním tréninku jsem hodila 52 metrů. oštěpem
příd. jm. Jedna z hozených petard zranila hráče na stadionu.
2. (kdo hodí co do čeho)
umístit něco řízeným pádem dovnitř hlubší nádoby, schránky ap., vhodit:
hodit dopis do schránky
hodit lístek do volební urny
hodit mince do automatu
hodit smetí do koše
hodit si do čaje kostku cukru
3. (kdo hodí čím)
udělat rychlý pohyb částí těla:
Muž hodil hlavou směrem k domu.
Hříbě hodilo zadkem a bylo pryč.
expr. Hodil sebou na gauč. zprudka si sedl nebo lehl
4. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo hodí co kam)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
rychle, narychlo něco někam dát:
hodit na sebe kabát obléct si
hodit si věci do batohu
Hodil do sebe snídani a pospíchal do práce.
5. (kdo (si) hodí co, koho4 kam)
(o zavazadle, břemenu ap.)
rychlým, energickým pohybem zvednout a vzít na sebe:
hodit si tašku přes rameno
hodit si na záda batoh
hodit si na ramena vak s lyžemi
Hodila na záda kytaru a vyrazila na čundr.
Policista si opilou ženu hodil přes rameno a chtěl ji do služebny donést.
6. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo hodí co, koho4 kam)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(rychle a na kratší vzdálenost) něco někam donést nebo někoho někam odvézt:
Hodila domů nákup a šla ještě do banky.
Upekla jsem koláč, odpoledne ho kousek hodím babičce na Vinohrady.
Můžeš prosím hodit maminku na vlak?
7. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo hodí co na koho4, na co)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
neprávem někomu, něčemu připsat vinu, zodpovědnost za něco, křivě někoho obvinit • zříci se zodpovědnosti a přesunout ji na někoho jiného:
U soudu obvinění dělali všechno pro to, aby vinu hodili na někoho jiného.
Vyloupil banku a pak to chtěl hodit na mě.
Při oslavě zdemolovali vilu a zkoušeli to hodit na spadlý strom.
Pokud se to nepodaří, tak chybu hodíme na podřízené.
Stát hodil starost o školy na obce.
◊ hoď sebou! kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
pospěš si
◊ hodit do něčeho vidle expresivní
překazit něco • překazit někomu plány
◊ hodit flintu do žita kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(zprav. po neúspěchu) ztratit odvahu pokračovat v něčem, vzdát se
◊ hodit na to / někoho bobek kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
o něco, někoho se nezajímat, něčím, někým se přestat zabývat
◊ hodit něco / to na papír expresivní
zaznamenat, vyjádřit něco písemně, popř. umělecky
◊ hodit něco do kanálu expresivní
kvůli špatnému hospodaření, chování, rozhodnutí ap. o něco přijít
◊ hodit něco do koše expresivní
nereagovat, neodpovídat na písemnou žádost ap., ignorovat ji • odmítnout něčí žádost, návrh ap.
◊ hodit něco do placu kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. nabídnout něco k jídlu, k využití ap.
2. říct nějakou myšlenku, vtip ap.
◊ hodit něco pod stůl expresivní
ignorovat něco (návrh, žádost ap.) a nereagovat na to nijak • nedokončit (oproti původní domluvě) započatý projekt a zmařit tak práci do něj vloženou
◊ hodit někoho / něco přes palubu expresivní
1. opustit někoho a nepomoct mu • vypustit někoho ze svých plánů, a tak ho zradit
2. přestat se o něco snažit nebo usilovat, (zbaběle) něco vzdát
◊ hodit někoho do vody (a nechat plavat)
uvést někoho do nové situace a nechat ho, ať si poradí sám, neposkytnout mu počáteční pomoc
◊ hodit někomu něco / někoho na krk expresivní
pověřit někoho nepříjemnou péčí o něco, o někoho • přidělit někomu nepříjemnou práci, povinnost
◊ hodit někomu něco jak(o) psovi kost
urážlivým, nedbalým způsobem někomu něco podat, hodit
◊ hodit někomu něco na hlavu expresivní
1. svalit zodpovědnost na někoho, výmluvou ap. se zbavit viny a nespravedlivě ji přenést na někoho jiného
2. prudce, rozzlobeně něco odmítnout, nepřijmout, vrátit jako nevyhovující
◊ hodit někomu něco pod nohy expresivní
prudce, rozzlobeně, uraženě něco odmítnout, nepřijmout nebo vrátit
◊ hodit někomu rukavici
vyzvat někoho na souboj, ke konfrontaci názorů
◊ hodit (někomu) udičku expresivní
nastražit, připravit (věcně nebo slovně) návnadu, lákavou příležitost a snažit se tak někoho zlákat, chytit nebo ho k něčemu přimět
◊ hodit někomu (záchranné) lano ◊ hodit někomu záchranný kruh / pás
poskytnout někomu pomoc, zachránit někoho v těžké situaci
◊ hodit po někom / něčem okem / očkem expresivní
1. letmo na někoho, na něco pohlédnout a tím v rychlosti zhodnotit situaci, sdělit něco beze slov ap.
2. koketně nebo zálibně se na někoho, na něco podívat
◊ hodit ručník do ringu expresivní
(zprav. po neúspěchu) ztratit odvahu pokračovat v něčem, vzdát se, ustoupit
◊ hodit řeč kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
promluvit si s někým • popovídat si s někým
◊ hodit se do gala kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
obléct si slavnostní, elegantní oděv
◊ hodit se marod kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
předstírat nemoc, a proto nejít do zaměstnání
◊ hodit si dvacet / šlofíka kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
krátce se prospat, zdřímnout si
◊ hodit si korunou
(při rozhodování mezi více alternativami) nechat za sebe rozhodnout náhodu
◊ hodit si mašli kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
oběsit se
◊ hodit šavli kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
pozvracet se
◊ hodit tlamu kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
hanlivé hodit držku Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
upadnout
◊ hodit to / něco za hlavu
nedělat si (už) s něčím starosti, už si to nepřipouštět
◊ hodit všechny / všechno do jednoho pytle ◊ hodit někoho / něco do jednoho pytle s někým / něčím
posoudit někoho, něco nediferencovaně a celkově negativně
◊ hodit zpátečku kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
rozmyslet si něco a začít (opatrně) ustupovat, stáhnout se
◊ hozená rukavice
výzva k reakci, soutěži, k řešení nového úkolu ap.
◊ kdo je bez viny, ať hodí kamenem ◊ kdo jsi bez viny, hoď kamenem
každý má nějakou vinu, nikdo není úplně nevinný, proto nemáme druhé odsuzovat
Podle bible Ježíšův výrok.
◊ kolik to hodí? kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
kolik za to bude peněz?
◊ mít to / něco nějak hozené expresivní
◊ kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní mít to / něco nějak hozený Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být určitým způsobem naladěný, orientovaný ap., mít určitou povahu
◊ spí / usnul, jak(o) když ho do vody hodí ◊ spí / usnul, jako by ho do vody hodil
tvrdě spí
◊ svatá Markéta / Markyta hodila srp do žita
kolem svátku svaté Markéty (13. července) začínají žně
◊ zvednout hozenou rukavici
přijmout výzvu k souboji, ke konfrontaci názorů, otevřené soutěži ap.
nedokonavé k 1, 2, 4, 5, 7 → házet 1, 2, 4–6
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)