heligonka
[helɪgoŋka], [helɪgoːŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
zřídka heligónka
[helɪgoːŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
zřídka helikonka
[helɪkoŋka], [helɪkoːŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
zřídka helikónka
[helɪkoːŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
knoflíková tahací harmonika s výrazně hluboce znějícími basovými tóny:
hráč na heligonku
výrobce akordeonů a heligonek
Na Valašsku se tradičně hrávalo na heligónku při tancovačkách v hospodách a při dožínkách.
Hudebníci z Moravy, Čech a ze Slovenska zahráli a zazpívali staré známé písně za doprovodu helikonky.
Hasičský kulturák dnes ožije tóny helikónek.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[helɪgoŋka], [helɪgoːŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
zřídka heligónka
[helɪgoːŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
zřídka helikonka
[helɪkoŋka], [helɪkoːŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
zřídka helikónka
[helɪkoːŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
knoflíková tahací harmonika s výrazně hluboce znějícími basovými tóny:
hráč na heligonku
výrobce akordeonů a heligonek
Na Valašsku se tradičně hrávalo na heligónku při tancovačkách v hospodách a při dožínkách.
Hudebníci z Moravy, Čech a ze Slovenska zahráli a zazpívali staré známé písně za doprovodu helikonky.
Hasičský kulturák dnes ožije tóny helikónek.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)