akord I
[ʔakort], 2. j. [ʔakordu]
(2. j. -du, 6. j. -du)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨z francouzštiny⟩
hudba
souzvuk tří nebo více tónů tvořících jeden celek:
mollový / durový akord
úvodní / závěrečný akord
Zahrál akord a moll.
V sále zazněly kytarové akordy.
přen. chuťový akord
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔakort], 2. j. [ʔakordu]
(2. j. -du, 6. j. -du)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨z francouzštiny⟩
hudba
souzvuk tří nebo více tónů tvořících jeden celek:
mollový / durový akord
úvodní / závěrečný akord
Zahrál akord a moll.
V sále zazněly kytarové akordy.
přen. chuťový akord
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)