Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[harmonɪka]
(2. j. -ky)
podstatné jméno rodu ženského
⟨angl.<lat.<řec.⟩
1.
vícehlasý hudební nástroj tvořený kovovými jazýčky rozeznívanými vzduchovým proudem:
knoflíková / klávesová harmonika
hrát na harmoniku
posezení s harmonikou
Společně jsme si zazpívali při harmonice.
□ foukací harmonika
malý hudební nástroj obdélníkového tvaru rozeznívaný foukáním a zpětným nasáváním vzduchu
→ doklady v korpusu
□ tahací harmonika
klávesový nebo knoflíkový hudební nástroj rozeznívaný proudem vzduchu, který vzniká roztahováním a stlačováním měchu (akordeon, heligonka aj.)
2. kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
věc připomínající tvarem, vzhledem tahací harmoniku:
papír složený do harmoniky
Přeplněná harmonika míjela další autobus městské hromadné dopravy. kloubový autobus
► harmonička
[harmonɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
Můj první nástroj byla dětská harmonička.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
