gusto
[gusto]
(2. j. -ta, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu středního
⟨it.⟩
kolokviální vyšší
co se člověku líbí, vkus, chuť:
Při tak širokém žánrovém rozkročení se zcela jistě netrefíme do gusta všech.
Jaké je vaše hudební gusto?
◊ být podle něčího gusta kolokviální vyšší
plně někomu vyhovovat a líbit se
→ doklady v korpusu
◊ [dělat / udělat něco] s gustem kolokviální vyšší
dělat, udělat něco s chutí, potěšením, požitkem
→ doklady v korpusu
◊ každý podle svého gusta
každému se líbí něco jiného • každý má jiné preference
◊ proti gustu žádný dišputát kolokviální vyšší
je třeba respektovat odlišný vkus, zálibu někoho jiného • je těžké někomu rozmlouvat jeho oblibu, zálibu
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[gusto]
(2. j. -ta, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu středního
⟨it.⟩
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
co se člověku líbí, vkus, chuť:
Při tak širokém žánrovém rozkročení se zcela jistě netrefíme do gusta všech.
Jaké je vaše hudební gusto?
◊ být podle něčího gusta kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
plně někomu vyhovovat a líbit se
→ doklady v korpusu
◊ [dělat / udělat něco] s gustem kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dělat, udělat něco s chutí, potěšením, požitkem
→ doklady v korpusu
◊ každý podle svého gusta
každému se líbí něco jiného • každý má jiné preference
◊ proti gustu žádný dišputát kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
je třeba respektovat odlišný vkus, zálibu někoho jiného • je těžké někomu rozmlouvat jeho oblibu, zálibu
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)