cuchta
[cuxta]
(2. j. cuchty, 2. mn. cuchet, cucht)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální
1.
žena nedbající na pořádek a působící neupraveným, zanedbaným dojmem (často jako nadávka):
ušmudlaná / neupravená cuchta
Mám příšerné kalhoty, vypadám jak cuchta.
Ty cuchto, nemůžeš tu lednici občas uklidit!
2.
žena střídající sexuální partnery (často jako nadávka) syn. coura:
zmalovaná cuchta
Ta cuchta si přivedla dalšího milence.
Je to cuchta, co dá skoro každýmu, kdo má zájem.
Cuchta jedna pelešivá!
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[cuxta]
(2. j. cuchty, 2. mn. cuchet, cucht)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
hanlivé Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
žena nedbající na pořádek a působící neupraveným, zanedbaným dojmem (často jako nadávka):
ušmudlaná / neupravená cuchta
Mám příšerné kalhoty, vypadám jak cuchta.
Ty cuchto, nemůžeš tu lednici občas uklidit!
2.
žena střídající sexuální partnery (často jako nadávka) syn. coura:
zmalovaná cuchta
Ta cuchta si přivedla dalšího milence.
Je to cuchta, co dá skoro každýmu, kdo má zájem.
Cuchta jedna pelešivá!
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)