grunge I
[granč], 2. j. [grand͡že]
(2. j. -ge, 6. j. -gi)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.⟩
1.
rocková hudba vycházející z heavy metalu a ovlivněná punkem • takový hudební styl:
Legendou stylu grunge je skupina Nirvana.
Na novém albu se mísí prvky grunge a hard rocku.
Grunge se zrodil v Seattlu.
Kapela kombinuje rock s metalem, grungem a elektronikou.
2.
ležérní styl oblékání spojený s grungem 1, vyvolávající záměrně dojem obnošenosti, zašlosti, otrhanosti ap.:
Libovali si ve flanelových košilích ve stylu grunge.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[granč], 2. j. [grand͡že]
(2. j. -ge, 6. j. -gi)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.⟩
1.
rocková hudba vycházející z heavy metalu a ovlivněná punkem • takový hudební styl:
Legendou stylu grunge je skupina Nirvana.
Na novém albu se mísí prvky grunge a hard rocku.
Grunge se zrodil v Seattlu.
Kapela kombinuje rock s metalem, grungem a elektronikou.
2.
ležérní styl oblékání spojený s grungem 1, vyvolávající záměrně dojem obnošenosti, zašlosti, otrhanosti ap.:
Libovali si ve flanelových košilích ve stylu grunge.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)