gruntovní
[gruntovňiː]
přídavné jméno
1. (2. st. -nější) kolokv. vyš.
jdoucí až k základům, do hloubky, zásadní, důkladný:
gruntovní bigbít z vesnických tancovaček
Červenou tužkou si podtrhnul gruntovní sdělení.
Současná rekonstrukce bude gruntovnější a také nákladnější.
2. histor.
vztahující se ke gruntu 2 (selskému majetku):
výstavný gruntovní statek
gruntovní daň v době tereziánské
Smlouvy o vedení vody vyplňovaly značnou část nejstarších gruntovních knih.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[gruntovňiː]
přídavné jméno
1. (2. st. -nější) kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
jdoucí až k základům, do hloubky, zásadní, důkladný:
gruntovní bigbít z vesnických tancovaček
Červenou tužkou si podtrhnul gruntovní sdělení.
Současná rekonstrukce bude gruntovnější a také nákladnější.
2. histor.
vztahující se ke gruntu 2 (selskému majetku):
výstavný gruntovní statek
gruntovní daň v době tereziánské
Smlouvy o vedení vody vyplňovaly značnou část nejstarších gruntovních knih.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)