gruntovat
[gruntovat]
(1. j. -tuju, -tuji, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -toval, trp. -tován, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé
⟨~něm.⟩
kolokviální vyšší
(kdo grutuje {co})
důkladně, od základu uklízet (byt ap.):
Velikonoce jsou za dveřmi, všichni gruntují a zdobí domácnosti.
Dostala záchvat pilnosti a začla gruntovat dům od sklepa po půdu.
Před začátkem školního roku se ve škole ještě malovalo, gruntovalo a vylepšovalo.
podst. jm. Pomáhali jsme doma s předvánočním gruntováním a pečením.
dokonavé → vygruntovat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[gruntovat]
(1. j. -tuju, -tuji, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -toval, trp. -tován, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé
⟨~něm.⟩
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo grutuje {co})
důkladně, od základu uklízet (byt ap.):
Velikonoce jsou za dveřmi, všichni gruntují a zdobí domácnosti.
Dostala záchvat pilnosti a začla gruntovat dům od sklepa po půdu.
Před začátkem školního roku se ve škole ještě malovalo, gruntovalo a vylepšovalo.
podst. jm. Pomáhali jsme doma s předvánočním gruntováním a pečením.
dokonavé → vygruntovat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)