gladiátor
[gladɪjaːtor]
(2. j. -ora, 3., 6. j. -orovi, -oru, 1. mn. -oři)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨lat.⟩
1. historické
(ve starověkém Římě) zápasník, zprav. otrok, odsouzenec nebo válečný zajatec, bojující proti jiným zápasníkům nebo divokým zvířatům v aréně pro pobavení publika:
zápasy gladiátorů
souboje gladiátorů s divokými zvířaty
Římští gladiátoři bojovali v aréně na život a na smrt.
Pokud si vládce přál poraženého gladiátora ušetřit, sevřel palec do pěsti.
2. expresivní
kdo o něco zápasí, bojuje, usiluje, např. sportovec v turnaji nebo politik při volbách:
gladiátoři showbyznysu
Stranické kongresy jsou arénou politických gladiátorů.
Na stadionu jsme sledovali souboj hokejových gladiátorů.
► gladiátorka I
[gladɪjaːtorka]
(2. j. -rky, 2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
gladiátorky starověkého Říma
Kamenný reliéf zobrazuje zápas dvou gladiátorek.
2.
Naše gladiátorky přitlačovaly soupeře hlouběji před bránu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[gladɪjaːtor]
(2. j. -ora, 3., 6. j. -orovi, -oru, 1. mn. -oři)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨lat.⟩
1. historické
(ve starověkém Římě) zápasník, zprav. otrok, odsouzenec nebo válečný zajatec, bojující proti jiným zápasníkům nebo divokým zvířatům v aréně pro pobavení publika:
zápasy gladiátorů
souboje gladiátorů s divokými zvířaty
Římští gladiátoři bojovali v aréně na život a na smrt.
Pokud si vládce přál poraženého gladiátora ušetřit, sevřel palec do pěsti.
2. expresivní
kdo o něco zápasí, bojuje, usiluje, např. sportovec v turnaji nebo politik při volbách:
gladiátoři showbyznysu
Stranické kongresy jsou arénou politických gladiátorů.
Na stadionu jsme sledovali souboj hokejových gladiátorů.
► gladiátorka I
[gladɪjaːtorka]
(2. j. -rky, 2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
gladiátorky starověkého Říma
Kamenný reliéf zobrazuje zápas dvou gladiátorek.
2.
Naše gladiátorky přitlačovaly soupeře hlouběji před bránu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)