gestikulovat
[gestɪkulovat]
(1. j. -luji, -luju, 3. j. -luje, 3. mn. -lují, -lujou, rozk. -luj, čin. -loval, trp. -lováno, podst. jm. -lování)
sloveso nedokonavé
⟨lat.⟩
(kdo gestikuluje {jak; čím})
pohybovat částmi těla (zejména rukama) a vyjadřovat tak svůj postoj nebo doplňovat, zdůrazňovat slovní projev:
živě / divoce / vzrušeně gestikulovat
Při hovoru hodně gestikuluje.
Trenér horlivě gestikuloval směrem k hráčům.
Mluvila nahlas, gestikulovala rukama a hodně se smála.
podst. jm. Přehnaným gestikulováním se snažil dosáhnout svého.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[gestɪkulovat]
(1. j. -luji, -luju, 3. j. -luje, 3. mn. -lují, -lujou, rozk. -luj, čin. -loval, trp. -lováno, podst. jm. -lování)
sloveso nedokonavé
⟨lat.⟩
(kdo gestikuluje {jak; čím})
pohybovat částmi těla (zejména rukama) a vyjadřovat tak svůj postoj nebo doplňovat, zdůrazňovat slovní projev:
živě / divoce / vzrušeně gestikulovat
Při hovoru hodně gestikuluje.
Trenér horlivě gestikuloval směrem k hráčům.
Mluvila nahlas, gestikulovala rukama a hodně se smála.
podst. jm. Přehnaným gestikulováním se snažil dosáhnout svého.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)