gestikulace
[gestɪkulace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
pohybování částmi těla (zejména rukama) vyjadřující něčí postoj nebo doplňující, zdůrazňující slovní projev:
bohatá / živá / výrazná gestikulace
Urážku doprovodil i výmluvnou gestikulací.
Muž gestikulací naznačil, že potřebuje pomoci.
Gestikulace hodně vypovídá o charakteru člověka.
Herec svou postavu charakterizoval až groteskní gestikulací.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[gestɪkulace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
pohybování částmi těla (zejména rukama) vyjadřující něčí postoj nebo doplňující, zdůrazňující slovní projev:
bohatá / živá / výrazná gestikulace
Urážku doprovodil i výmluvnou gestikulací.
Muž gestikulací naznačil, že potřebuje pomoci.
Gestikulace hodně vypovídá o charakteru člověka.
Herec svou postavu charakterizoval až groteskní gestikulací.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)