gen
[gen]
(2. j. genu, 6. j. genu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
biologie
úsek DNA podmiňující vlastnosti organismu, základní jednotka dědičnosti:
mutace / sekvence genu
sada vývojových genů
Každá dceřiná rostlina získává jeden gen pro barvu květů od každého z rodičů.
Vědci izolovali geny produkující důležité rostlinné barvivo tropického původu.
přen. fotbalové / kuchařské / muzikantské geny vlohy
◊ mít něco v genech
zdědit určité vlohy, vlastnosti, chování ap.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[gen]
(2. j. genu, 6. j. genu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
biologie
úsek DNA podmiňující vlastnosti organismu, základní jednotka dědičnosti:
mutace / sekvence genu
sada vývojových genů
Každá dceřiná rostlina získává jeden gen pro barvu květů od každého z rodičů.
Vědci izolovali geny produkující důležité rostlinné barvivo tropického původu.
přen. fotbalové / kuchařské / muzikantské geny vlohy
◊ mít něco v genech
zdědit určité vlohy, vlastnosti, chování ap.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)