generál
[generaːl]
(2. j. -la, 3., 6. j. -lovi, -lu, 1. mn. -lové, příd. jm. přivl. -lův)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨fr.⟩
1. vojenství, policie
(v armádě a bezpečnostních sborech) nejvyšší hodnost • voják, policista ap. s touto hodností:
policejní / vojenský generál
mít hodnost generála
být povýšen na generála
Prezident republiky jmenoval nové generály.
příd. jm. přivl. Generálův vnuk přijel do Plzně na oslavy osvobození.
□ armádní generál
(v armádě) nejvyšší stupeň generálské hodnosti • voják s touto hodností
→ doklady v korpusu
□ brigádní generál
(v armádě a bezpečnostních sborech) nejnižší stupeň generálské hodnosti • voják, policista ap. s touto hodností
2. náboženství
nejvyšší (generální) představený některých církevních řádů:
generál jezuitů
generál dominikánského / karmelitánského řádu
3. expresivní
panovačný, energický člověk:
Je to generál, který absolutně nerespektuje cizí názory.
Matka je generál a musí být po jejím, jinak je zle.
◊ generál bez vojska
vůdce hnutí, strany ap., kterého opustili stoupenci nebo který vystupuje samozvaně bez podpory stoupenců
◊ generál v sukních / sukni expresivní, zprav. hanlivé
panovačná žena rozkazující ostatním
◊ chovat se jak(o) generál
chovat se panovačně a rozkazovat ostatním
◊ po bitvě je každý generál / generálem
zpětně je snadné vidět chyby na postupu zvoleném pro vyřešení nějakého problému:
Řekl, že ho kritika nezajímá, protože po bitvě je každý generálem.
S odstupem času je jasné, že jsme se mýlili, ale po bitvě je každý generál.
► generálka II
[generaːlka]
(2. j. -lky, 2. mn. -lek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
Generálka byla odvolána ze své funkce.
2.
Jeho žena je hrozná generálka.
přechýlené → generálová
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[generaːl]
(2. j. -la, 3., 6. j. -lovi, -lu, 1. mn. -lové, příd. jm. přivl. -lův)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨fr.⟩
1. vojenství, policie
(v armádě a bezpečnostních sborech) nejvyšší hodnost • voják, policista ap. s touto hodností:
policejní / vojenský generál
mít hodnost generála
být povýšen na generála
Prezident republiky jmenoval nové generály.
příd. jm. přivl. Generálův vnuk přijel do Plzně na oslavy osvobození.
□ armádní generál
(v armádě) nejvyšší stupeň generálské hodnosti • voják s touto hodností
→ doklady v korpusu
□ brigádní generál
(v armádě a bezpečnostních sborech) nejnižší stupeň generálské hodnosti • voják, policista ap. s touto hodností
2. náboženství
nejvyšší (generální) představený některých církevních řádů:
generál jezuitů
generál dominikánského / karmelitánského řádu
3. expresivní
panovačný, energický člověk:
Je to generál, který absolutně nerespektuje cizí názory.
Matka je generál a musí být po jejím, jinak je zle.
◊ generál bez vojska
vůdce hnutí, strany ap., kterého opustili stoupenci nebo který vystupuje samozvaně bez podpory stoupenců
◊ generál v sukních / sukni expresivní, zprav. hanlivé
panovačná žena rozkazující ostatním
◊ chovat se jak(o) generál
chovat se panovačně a rozkazovat ostatním
◊ po bitvě je každý generál / generálem
zpětně je snadné vidět chyby na postupu zvoleném pro vyřešení nějakého problému:
Řekl, že ho kritika nezajímá, protože po bitvě je každý generálem.
S odstupem času je jasné, že jsme se mýlili, ale po bitvě je každý generál.
► generálka II
[generaːlka]
(2. j. -lky, 2. mn. -lek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
Generálka byla odvolána ze své funkce.
2.
Jeho žena je hrozná generálka.
přechýlené → generálová
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)