generalizovat
[generalɪzovat]
(1. j. -zuji, -zuju, 3. j. -zuje, 3. mn. -zují, -zujou, rozk. -zuj, čin. -zoval, trp. -zován, podst. jm. -zování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
(kdo generalizuje {co})
dávat, dát něčemu všeobecnou platnost syn. zevšeobecňovat, zevšeobecnit:
Toto zjištění lze generalizovat: žádný cestovatel zážitky z cest nepředával bez úprav.
Autor nevybíravě generalizuje a namlouvá čtenáři, že škola je zařízením k ubíjení mládeže.
Počet respondentů nebyl natolik vysoký, aby mohly být výsledky průzkumu generalizovány.
podst. jm. Vyhněte se generalizování podle třídy, pohlaví nebo etnika.
příd. jm. generalizované výroky typu „tchyně jsou nejhorší“
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[generalɪzovat]
(1. j. -zuji, -zuju, 3. j. -zuje, 3. mn. -zují, -zujou, rozk. -zuj, čin. -zoval, trp. -zován, podst. jm. -zování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
(kdo generalizuje {co})
dávat, dát něčemu všeobecnou platnost syn. zevšeobecňovat, zevšeobecnit:
Toto zjištění lze generalizovat: žádný cestovatel zážitky z cest nepředával bez úprav.
Autor nevybíravě generalizuje a namlouvá čtenáři, že škola je zařízením k ubíjení mládeže.
Počet respondentů nebyl natolik vysoký, aby mohly být výsledky průzkumu generalizovány.
podst. jm. Vyhněte se generalizování podle třídy, pohlaví nebo etnika.
příd. jm. generalizované výroky typu „tchyně jsou nejhorší“
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)