galvanizace
[galvanɪzace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨VJ⟩
1. fyzika, elektrotechnika (čeho; čím)
pokrývání, pokrytí předmětu tenkou vrstvou kovu ponořením do roztoku soli kovu za současného působení elektrického proudu:
galvanizace oceli / plastů
galvanizace kovu zinkem
protikorozní ochrana karoserie galvanizací
Galvanizaci předchází čištění povrchu materiálu.
2. medicína, kosmetika (čeho)
léčba galvanickým proudem:
galvanizace pleti
Lázně nabízejí metodu galvanizace na poruchy prokrvení končetin.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[galvanɪzace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨VJ⟩
1. fyzika, elektrotechnika (čeho; čím)
pokrývání, pokrytí předmětu tenkou vrstvou kovu ponořením do roztoku soli kovu za současného působení elektrického proudu:
galvanizace oceli / plastů
galvanizace kovu zinkem
protikorozní ochrana karoserie galvanizací
Galvanizaci předchází čištění povrchu materiálu.
2. medicína, kosmetika (čeho)
léčba galvanickým proudem:
galvanizace pleti
Lázně nabízejí metodu galvanizace na poruchy prokrvení končetin.
Poznámka Podle italského lékaře a fyzika Luigiho Galvaniho.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)