fyzioterapie
[fɪzɪjoterapɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~řec.⟩
léčba fyzikálními metodami (např. teplem, světlem, magnetickým polem), masážemi, cvičením, uplatňující se zejména u onemocnění pohybového a nervového aparátu • lékařský obor zabývající se touto léčbou:
docházet na fyzioterapii do nemocnice
studovat fyzioterapii na vysoké škole
Po operaci vyžaduje dolní končetina pravidelnou fyzioterapii.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fɪzɪjoterapɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~řec.⟩
léčba fyzikálními metodami (např. teplem, světlem, magnetickým polem), masážemi, cvičením, uplatňující se zejména u onemocnění pohybového a nervového aparátu • lékařský obor zabývající se touto léčbou:
docházet na fyzioterapii do nemocnice
studovat fyzioterapii na vysoké škole
Po operaci vyžaduje dolní končetina pravidelnou fyzioterapii.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)