funět
[fuňet]
(3. j., 3. mn. funí, rozk. (ne)fuň, čin. funěl, podst. jm. funění)
sloveso nedokonavé
kolokviální vyšší
1. (kdo funí {kam})
hlasitě, těžce, namáhavě dýchat, oddychovat, supět:
děsně / strašně funět
Funěl mi do obličeje.
Pes v boudě funěl a hekal.
Nefuň tak do toho mikrofonu.
podst. jm. Z dálky bylo slyšet sípání a funění.
2. (kdo, co funí {kam})
ztěžka, namáhavě se pohybovat z určitého místa na jiné:
Funěli jsme do prudkého kopce, až z nás tryskal pot.
Některé děti jen ztěžka funí za ostatními.
Stařičká škodovka funěla do kopečka.
◊ funět jak(o) lokomotiva / sentinel kolokviální vyšší
prudce a rychle dýchat, zadýchávat se, zejména při námaze
◊ funět někomu na záda / krk kolokviální vyšší
1. snižovat něčí náskok, dostihovat, dohánět někoho (ve sportu, v práci ap.)
2. tlačit se na někoho, tísnit se na malém prostoru, mačkat se
3. neustále někoho sledovat, kontrolovat, dohlížet na něj
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fuňet]
(3. j., 3. mn. funí, rozk. (ne)fuň, čin. funěl, podst. jm. funění)
sloveso nedokonavé
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. (kdo funí {kam})
hlasitě, těžce, namáhavě dýchat, oddychovat, supět:
děsně / strašně funět
Funěl mi do obličeje.
Pes v boudě funěl a hekal.
Nefuň tak do toho mikrofonu.
podst. jm. Z dálky bylo slyšet sípání a funění.
2. (kdo, co funí {kam})
ztěžka, namáhavě se pohybovat z určitého místa na jiné:
Funěli jsme do prudkého kopce, až z nás tryskal pot.
Některé děti jen ztěžka funí za ostatními.
Stařičká škodovka funěla do kopečka.
◊ funět jak(o) lokomotiva / sentinel kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
prudce a rychle dýchat, zadýchávat se, zejména při námaze
◊ funět někomu na záda / krk kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní◊ funět někomu za krk kolokviální vyššíJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. snižovat něčí náskok, dostihovat, dohánět někoho (ve sportu, v práci ap.)
2. tlačit se na někoho, tísnit se na malém prostoru, mačkat se
3. neustále někoho sledovat, kontrolovat, dohlížet na něj
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)