fuška
[fuška]
(2. j. fušky, 2. mn. fušek)
podstatné jméno rodu ženského
kolokv. expr.
1.
těžká, namáhavá, usilovná práce syn. dřina, facha:
Sehnat šikovné řemeslníky je pěkná fuška.
Byla to sice pořádná fuška, ale určitě to stálo za to.
Uf, to byla ale fuška!
2.
pracovní směna, práce syn. šichta:
Po fušce zajdem na pivo.
Vezmu tě na fušku autem.
3.
krátkodobá výpomocná práce, zprav. bez úředního povolení, načerno syn. melouch:
Je to jen příležitostná fuška, nic natrvalo.
Zvykli si na dlouholetý stereotyp: v zaměstnání odpočívat, v půl třetí odpoledne práci zapíchnout a jít na fušku.
◊ dát (někomu) fušku kolokv. expr.
vyžádat si mimořádné úsilí, velkou námahu, mnoho práce, být velmi pracný, namáhavý
◊ mít s něčím fušku kolokv. expr.
mít s něčím hodně práce, muset vyvinout velké úsilí, velké množství energie na něco
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fuška]
(2. j. fušky, 2. mn. fušek)
podstatné jméno rodu ženského
kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
těžká, namáhavá, usilovná práce syn. dřina, facha:
Sehnat šikovné řemeslníky je pěkná fuška.
Byla to sice pořádná fuška, ale určitě to stálo za to.
Uf, to byla ale fuška!
2.
pracovní směna, práce syn. šichta:
Po fušce zajdem na pivo.
Vezmu tě na fušku autem.
3.
krátkodobá výpomocná práce, zprav. bez úředního povolení, načerno syn. melouch:
Je to jen příležitostná fuška, nic natrvalo.
Zvykli si na dlouholetý stereotyp: v zaměstnání odpočívat, v půl třetí odpoledne práci zapíchnout a jít na fušku.
◊ dát (někomu) fušku kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vyžádat si mimořádné úsilí, velkou námahu, mnoho práce, být velmi pracný, namáhavý
◊ mít s něčím fušku kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
mít s něčím hodně práce, muset vyvinout velké úsilí, velké množství energie na něco
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)