fagot
[fagot]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨it.⟩
dřevěný dechový hudební nástroj s dlouhou úzkou trubicí, vydávající hluboké tóny:
barokní fagot
skladby pro sólový fagot
studovat hru na fagot
Sólista nastudoval koncert pro fagot.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fagot]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨it.⟩
dřevěný dechový hudební nástroj s dlouhou úzkou trubicí, vydávající hluboké tóny:
barokní fagot
skladby pro sólový fagot
studovat hru na fagot
Sólista nastudoval koncert pro fagot.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)